Vianne Conrat -

Vianne Conrat

(vzkazy posílejte na jméno: Vianne)


FACECLAIM: Laura Andrea Shönborn
BYDLENÍ: DOMEK | MAZLÍČCI: Bastien, Licht
Další charaktery: Caleb, Lexy

JMÉNO, PŘÍJMENÍ:   Vianne Conrat
POHLAVÍ:   žena
DATUM NAROZENÍ:   2.2.1944 (růst zastaven na 22 letech)
RASA:   vlkodlak
ZAMĚSTNÁNÍ:   Automechanik
PARTNER:   nezadaná
RODINA:   Matka: Lillith Connrat (mrtvá, umřela při porodu Vianne), Věk: 29 (298), Rasa: vlkodlak (rozený)
Briana Connrat (nevlastní matka), Věk: 25 (110), Rasa: vlkodlak (proměněná)
Otec:
Darren Connrat , Věk: 33 (neznámý), Rasa: vlkodlak ( rozen)
Sourozenci: Thomas Caleus Connrat (vlastní), Věk: 25 (83), Rasa: vlkodlak (rozen)
Werin Connrat (nevlastní), Věk: 18 (66), Rasa: vlkodlak (rozen)
Strýc: Logan (bratr otce), věk: 30 (neznámý), Rasa: vlkodlak (rozen)
Synovec: Thomas Connrat, věk: 21, Rasa: upír
(ex) přítelkyně bratra( matka Thomase): Malia Accola, věk: 151, Rasa: upír - hraje zde

ZAJÍMAVOSTI:


  - Ráda zpívá
- Nemá ráda sladké
- Bojí se bouře
VÝŠKA:   Střední (160-180cm)
FYZICKÁ STAVBA:   Štíhlá, osvalená
VZHLED:     
Kaštanově hnědé vlasy sahajíc, až k lopatkám a výrazné medově hnědé oči, které občas vrhají spíš smaragdový odstín. Jemně plné rty, doplňující kulatým nosem a lehkými pihami na nose a licích. Její tělo se sportovně stavěno, ale nikoliv neztrácí na ženskosti pod pupíkem v oblasti třísel má vytetovanou vlčí tlapku, která se čistě černá a v ní stříbřité symboly, jež mají skrytý význam pamatuj. Měří přibližně okolo 172 cm.
POVAHA:     
Vianne se někdy může zdát jako komplikován osobnost, však pravda je jinde. Někdy se může zdát odtažitá a přitom je velice společenská a vnímavá osoba, která se velice ráda baví, ale dokáže být občas dosti nedůvěřivá vůči někomu. I když se společnosti nestraní jako každá živá bytost má chvíle, kdy chce být sama a užit si vlastního soukromí.
Ale jako každá bytost má vlastnosti, jež vynikají jasněji než ty druhé a jedna z nich je tvrdohlavost, kterou někdy doslova překypuje i v nevhodných situacích, kdy by měla couvnout, ale dokáže uznat chybu i přes svou tvrdohlavou část, jedna z jejich slabostí je loajalita a proč? Tahle část se u ní projeví velice zřídka, ale když už tak je velice silná. Pak, dále tu je její přímé jednaní za které se nestydí , i když někdy by si nevhodné poznámky mohla nechat pro sebe a co je ještě horší, její upřímnost. Když se jí někdo optá na názor odpoví zcela upřímně, ale krotí se jelikož sama dobře ví jakou nesou slova za sílu, jsou účinnější mnohdy jak zbraň. K upřímnosti a tvrdohlavosti však i patří i trocha drzosti, kterou občas nechá vyplout na povrch, jelikož si nenechá vše líbit a nebojí se ozvat.
Chladná tvář? V téhle situaci je nejlepší se ji vyhnout obloukem je to znamení, že přítomnost dané osoby nebo jiného důvod, který jí rozruší a ona se cítí zranitelně jako zvíře zahnané do kouta.
Její skrytou vášní je zpěv, hrozně ráda zpívá, vždy jí uklidňuje, i když je v tom velice dobrá nerada zpívá před davy a už vůbec se tím nevytahuje před někým.
A její srdce? Citově se Vianne však na nikoho jen tak neupne, ale i tak dokáže být občas majetnická vůči některým osobám. Ale když si k němu vytvoří bližší vztah, velice o své styky pečuje a udržuje je, i když to mnohdy pro ní není lehké.
Optimistka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Pesimistka ▬▬ Realistka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Snílek
Energická ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Líná ▬▬ Hodná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Zlá
Společenská ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Samotářka ▬▬ Chytrá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Hloupá
Extrovertka ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Introvertka ▬▬ Upřímná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Ulhaná
Skromná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Chamtivá ▬▬ Ochotná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Sobecká
Statečná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Zbabělá ▬▬ Důvěřivá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Nedůvěřivá
Ústupná ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Tvrdohlavá ▬▬ Sebejistá ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬    Nejistá

ŽIVOTOPIS:     
2.2. roku 1943, Kanada
Můj život započal ne zrovna růžově, má matka po mém porodu umřela, takže si jí moc nepamatuji. Ale hněv mého otce byl velký, ztratil milovanou ženu, kterou jsem zabila sotva několik hodin po svém prvním nádechu a spatření světa. První dva týdny se o mě a mého staršího bratra Thomase, starala jedna ze starších vlčic ve smečce a již po generace jsme žili pospolu asi 50 km za městem, kde byli naše domovy, měli jsme zde klid a nikdo nás nerušil, ale byli tu určité zákony určeny alfa vůdcem. Když mi byl rok, otec si opět našel družku. Briana nás přijala jako vlastní děti, takže šlo vše hladce. Jako každé dítě svého věku jsem toužila po pozornosti svých rodičů, ale otec o mě nejevil žádný zájem, stejně tak i částečně bratr se snažil napodobit otcovo chovaní a ignorovat mě, ale instinkty byli zřejmě silnější. Nikdy nedovolil, aby se mi něco stalo. Nechce si přiznat, že je starší a starostlivý bratr, který je velice starostlivý. .. O několik let později..
Když se narodil Werin, bylo mi asi přibližně 7 let, ani za tu dobu se nic nezměnilo možná jen to, že jsem bývala pak škádlená z obou stran, je těžké vyrůstat s dvěma bratry, i když jsem byla dívka neměla jsem žádné výhody, Briana nás totiž všechny brala stejně, ale za to nám dávala vše, co jsme potřebovali. Atmosféra mezi mnou a otcem začínala pomalu ustupovat a občas mi věnoval trochu svého času. Přišel mi otevřenější a uvolněnější nejspíše to bylo kvůli velkým změnám v jeho životě a bolestivé rány se uzavřely. I když se vztah mezi mnou a mým otcem lepšily, začala jsem si uvědomovat, že smečka funguje zcela na barbarské úrovni, ne jen že ženy vnímali jako objekt, jež jim mohou dát potomka, ale také jako poslušné psy. Dříve mi to tak nepřišlo, jelikož jsem v tom vyrostla, ale změny začali byt velice patrné, když jsem se dostávala do období puberty. .. O 5 let později..
Bylo mi patnáct let, má první přeměna se stala 25.11. když jsem byla s bratry v lese a měli jsme za úkol nasbírat dříví a nejmladší Werin zase najít nějaké houby. Jako obvykle jsem ráda škádlila svého bratra Thomase. „Už ti je 21 a pořád sis někoho nenašel, ty jsi mi to ale suchar“ zašklebila jsem se, hodil po mě kus dříví, ale já jsem se mu obratně vyhnula a ušklíbla jsem se. Bohužel mě praštila větev a Thom se hlasitě rozesmál „Dávej pozor pako, vidíš není radno mě provokovat a jak jsem ti již nespočetně-krát řekl, nejsem domácí typ“ odpověděl mi, jako vždy dost zostra. Ovšem, že jsem se urazila a nafoukly se mi tváře jako bublině, která má každou chvíli prasknout. Když jsem se zohýbala pro větvičku, co si na mě káplo. Bylo to temné a husté, jako krev, která to skutečně byla. Než jsem se stihla vzpamatovat, co si mě svalilo na zem velkou silou. Mohla jsem pěstmi bušit, jak jsem chtěla, ale nedokázala jsem zachovat klidnou hlavu, dokud osoba nezasyčela. V ten okamžik jsem poprvé spatřila upíří tvář prahnoucí po krvi. Zavalilo mě horko, jakmile se upír chtěl zakousnout do mého hrdla, pocítila jsem, že je něco jinak, že mé tělo je jiné, přičemž upír zděšením odskočil. Vše se seběhlo tak rychle. Objevil se přede mnou o něco mohutnější šedý vlk, kterému po spodní čelisti stékala krev, onoho upíra, co ležel bezvládně na zemi. Z transu mě vytrhl známý hlas *Ted se uklidni, sestřičko. Všechno je pořádku, vím, že je to děsivé. Taky jsem se poprvé bál, když jsem se změnil ve vlka, teď zhluboka dýchej a mysli na to, jak se chceš proměnit zpět. Dobře?* pomalu jsem přikývla poslechla jeho radu a proměnila jsem se zpět, pak jsem posbírali dříví a šli domů.
Přeměnu jsem si osvojila poměrně rychle, stejně jako některé členy smečky. Cítila jsem se konečně sama sebou a že někam patřím, ale něco uvnitř křičelo, uteč a já to ignorovala. Jednoho dne si mě otec odvedl stranou od ostatních a sdělil mi „Dohodl jsem se starším vlkem, že si vezmeš jeho syna, až ti bude 18 let. A nechci slyšet, žádné ale, již jsem řekl a mé slovo je zákon“ pověděl mi přísným hlasem, se sklopením pohledem jsem přikývla, že rozumím. Nic jiného mi nezbývalo, s ubrečeným obličejem, jsem běžela domů, kde jsem našla útočiště v náruči Briany, která mě utěšovala a snažila mě přesvědčit, že to není zlé. Nechtěla jsem to, nechtěla a o to víc jsem se ale bála hněvu svého otce. Jako tělo bezduše jsem chodila dobré dva týdny, dokud mi Briana neřekla dost, že tak to se na mě dívat dál nemůže, mám se prý vzchopit a zesílit, že se nemám nechat jen ta zlomit. Měla pravdu, mohla jsem se buď krčit v koutě anebo něco dělat. Sice tím ale nezabráním rozhodnutí otce. V den mých 18 narozenin se to mělo stát, měla jsem být družkou neznámého vlka. Ten večer mě Briana oblékala do jednoduchého šatu a na tělo mi rudou barvou a tenkým štětcem kreslila složité ornamenty, které byli umístnění na nohou, rukou a obličeji. Ke konci mi sepnula vlasy do jednoduchého drdolu, chvíli si mě tiše prohlížela a já se jí nervózně optala „Děje se snad něco?“ zmateně jsem na ní koukal, ona jen zavrtěla hlavou. „Jsi překrásná, usměj se a bude to dokonalé dobře? Neboj se.“ Šeptla a pohladila mě po rameni. Když jsme došly na okraj lesa, čekala tam již celá smečka a můj budoucí partner byl již na mýtině, na kterou mě každý den otec nutil učit se cestu nazpaměť. Začali tiše zpívat a já se bosa v lehkých šatech vydávala směrem k mýtině, každým krokem jsem se blížila a já se bála. Seděl tam tiše a jeho úchvatná tvář se rozhlížela nedočkavě kolem. Když mě jeho dravé oči spatřily, usmál se. Došla jsem poslušně k němu. Byl mohutný a děsivý, čiřila z něj krutost, ale především pobavení z mého strachu. Každičký jeho sval byl napjatý, když ke mně lehce přistoupil, sklopil pohled. Pak mi lehce sáhl na vlasy, jež byly svázané gumičkou, ale jeho ruka dál pokračovala k ramínku, které mi padalo z ramene, a já cítila čím dál větší odpor k němu, teď to vypadalo tak nevině a křehce až jsem skoro nechala obalamutit, ale jeho oči hovořili za vše. Vezme si mě buď násilím anebo se mu podvolím a já už nechtěla dopustit ani jednoho. Ucukla jsem a udělala jsem krok zpět. To se mu nelíbilo, zamračil se, když po mě chtěl šáhnout znovu, to jsem se proměnila a povalila jsem ho na zem. Využila jsem okamžiku překvapení a rychle jsem běžela směrem k silnici, kde mě čekal nečekaný host.
Můj strýc „Věděl jsem, že se to stane tak pojď,“ pověděl mi a nastoupil do auta, proměnila jsem se a naskočila jsem za ním do auta. Hrobové mlčení po čas cesty jsem prolomila, když už nás neobklopovali lesy „Proč to vlastně děláš?“ optala jsem se ho nedůvěřivě, čímž jsem si i od něj vysloužila úsměv „Slíbil jsem to tvé matce, věděla, že se jí narodí holčička, proto mi řekla, že když budeš chtít žít jinak, mám ti pomoci. Tvá matka byla opravdu silná a milá žena, která vás všechny milovala a myslím, že bys tohle měla mít“ řekl a z přepážky vytáhl fotku, kde byl její otec, matka a Thomas. Pousmála jsem se „Děkuji. Prosím, řekni pak Brianě a bratrům, že mě to mrzí, ale nechci žít tak to“ šeptnu, můj hlas byl zlomený. Pokývl hlavou a ukázal dozadu, kde byla voda, ručník a čisté oblečení. Omyla jsem ze sebe barvu a převlékla se. Nevím, jak dlouho jsme jeli, ale když jsme konečně byli namístě řekl „V tom batohu máš všechno potřebné i telefon, volej mi jen, kdy to bude opravdu nutné dobře?“ optal se mě a já jen pokývla. Asi dva roky jsem pak přebývala u rodiny mé matky, za tu dobu tam jsem se dost změnila, říká se, že vlk nepřežije bez smečky, ale já přežila. Čímž jsem se úplně odsekla kontaktů ze svoji rodinou. Tak jsem pak přestěhovala do záhadného města, kde jsem opravdu mohla začít znovu a kde jsem taky dostudovala. A zde začíná nové kapitoly mého života.
HERNÍ HISTORIE: Po přistěhovaní do Shadowhillu se Vianne vydala na průzkum města. První míst, které navštívila byl bar a tam potkala prvně Trevise s Danielou. Nebyli jí zrovna dvakrát sympatický, už jen kvůli tomu že jí sledovali poněkud hladově, takže chvíli na to hned bar opustila. Však to nebylo naposledy, co ty dva potkala, ještě ten samý den zamířila na louku, kde si dopřávala krátkého odpočinku, dokud k ní nepřiběhl tříhlavý pes. Díky němu se seznámila se Sienou, jež na Vianne působila poněkud jinak, než ostatní upíři a v její přímosti se cítila klidně a vyrovnaně. I když s ní osobně strávila jen chvíli, přijde jí jako velice milá osoba s dobrým srdcem. A když jsem šla parkem ten den jsem opět potkala Danielu, která bohužel byla na mol a blábolila a tak jsem jí ochotně pomohla domů, kde jsem se chvíli zdržela a poté se vypadal svou cestou. Během svého krátkého pobytu v SH jsem se rozhodla protáhnout své vlčí já, které bylo nedočkavé, a zvědavé stejně jako já, během procházky lesem ve vlčí formě jsem narazila na upíra, který dloubal do stromu, ale pak se ukázalo, že zjišťoval kvalitu dřeva na výrobu lyží. I přesto, že jsem připadala Julienovi jako otrava, tak měl co dělat aby nevybouchl, tedy aspoň mi to tak připadalo. Kdy se mu naskytla šance se mne zbavit hned jí využil a já se nestačila divit, tím mi dal brouka do hlavy, zda jsem skutečně tak otravná.
Ze špatnou náladou jsem se odebrala do kavárny, kde v nesprávnou chvíli na mě narazí Trevis. Jindy bych jeho kousavé poznámky ignoroval či mu je oplatila, ale tím že jsem nebyla v náladě byla jsem jako bouře, jednou taková a podruhé ona. Přičemž si Trevis při nevhodném gestu vysloužil facku i přesto jsem požádala Trevise o pomoc s terasou, která byla hned spravena.
Mezitím jsem se vydala na procházku, na které však zabloudím a objevím se, kdo ví kde. Někdy se hold nevyplatí následovat kocoura, který následovně shodí květináč a tím vyruší obyvatel domu. N o přesněji Johna. Upír, jež na mě působí podobným dojmem jako Sienna. Na jeho žádost uklidím způsobený nepořádek a přijmu pozvání dovnitř. Po příjemné návštěvě mu nabídnu, zda si nepůjde zaběhat, však bez upíří rychlosti, ale i přesto jsem závod prohrál, ale slíbila jsem, že příště vyhraji.
V blízké době se konala Oldies party, na kterou jsem ovšem zamířila, když sama. Ale rozhodně jsem si ji užila. Poznala jsem tam plachého Zuzaka. No, ale nebylo to s ním snadné, i přesto, že je na jedno oko slepí nepřišel mi nijak méně cenný spíš naopak, no však naše setkání netrvalo dlouho, protože jsem zahlédla koho si známého. Přesněji svého bratra, kterého jsem neviděla věčnost, ale nebylo to nejštatnější shledaní. Obvinila jsem Malii neprávem a bratra vytočilo mé přehnané chování. A tak jsem rozhodla z párty odejít dřív, ale můj odchod se odložil, jelikož mě Daniela chtěla seznámit s její dcerou a přítelem.
Když jsem konečně odešla odebrala jsem se do baru, chtěla jsem trochu upustit páru, nu a stalo se. Poznala jsem tam milou vlkodlačici Coru s jejím doprovodem, Peterem. Zprvu se zdálo, že budu mít na dnešní večer zábavu dokud se neobjevila Sofiie a Peter nepálil za ní. A tak jsem svůj zájem otočila na Coru a pokusila jsem se jí trochu více poznat, dokud ke mně nedošla Sofiina slova jeho štěňátka čekají a další narážky. Chtěla jsem té Pijavici zakroutit krkem, ale za tuhle situaci mohl Peter a tím že Sof hltal pohledem,zrovna moc nepomáhalo. A tak jsem smutnou Coru táhla ven z baru, však můj odchod nebyl jen tak. Vylila jsem na Petera jakýsi alkohol, který mi přišel pod ruku a pak jsme odešli.
Po delším pobytu v SH a po udobření s bratrem se ze mě stala Teta. Byla to pro mě radostná novina, však při jeho porodu jsem nebyla, tak hned po menší návštěvě u Petera jsem se pospíchala na něj podívat.
DOVEDNOSTI:      
   SÍLA: 71%
   RYCHLOST: 70%
   VYTRVALOST: 65%
   OBRATNOST: 65%
MAGIE:      
  led   LED 100%
ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOSTI:      
  ohen   PRAVDA x LEŽ 28%
INVENTÁŘ:      
    Diamant Diamant: 0
    Smaragd Smaragd: 0
    Safír Safír: 13
    Perla Perla: 80
     
Řetízek s vlkem

Komentáře


Nebyly přidány žádné komentáře.