Bar
K mé smůle brunetka nevypadala, že by jí zrovna dvakrát vadilo, že ji ten upír objímá, dokonce jsem měl pocit,že mu to objetí opětovala. Kdybych byl nezdvořilý mohl bych použít svůj vytříbený sluch a poslechnout si, o čem si povídají, ale za ta léta jsem zjistil, že neposlouchat a nenápadně vplout do konverzace bez jediné informace je mnohem, mnohem vzrušující. Bohužel, ti dva nevypadali, že by chtěli přibrat někoho dalšího do party, tudíž jsem musel vymyslet jiný způsob, jak brunetku zaujmout..
Z mého přemýšlení mě vytrhne blonďatá, upíří barmanka. Vskutku nemilé, nepříjemné a nežádané překvapení. Nicméně, otáže se mě, zda-li mám nějaké přání, jako kdyby mě snad neměla v plánu vykopnout, kdybych neměl. Úsměv jako z časopisu na americkou krásu, blonďaté vlasy splývající na poměrně slušné poprsí a zadek kroutící se do rytmu hudby. Zajímalo by mě, jak rychle by jí ten úsměv zmizel, pokud bych si ji vzal do parády já. To by potom byla trošku jiná hudba. Věnuji té slečně široký úsměv, když přede mě postaví moji objednávku a rovnou sklenici vezmu do ruky a napiji se. Pokývnu k ní hlavou, na znamení díky.
Nezahálím však a i nadále putuji pohledem po baru, ačkoliv mám neustálé nutkání koukat na tu brunetku v rohu. Co s tou by se dalo dělat věcí.. Trošku sebou cuknu, když se kousek ode mě objeví barmanka s otázkou.
"Spíše ta druhá varianta, ale případná neočekávaná společnost by mi zrovna dvakrát nevadila.." Jenom jsem se modlil, aby to nevyznělo jako pozvání aby si přisedla, protože jsem si nebyl tak úplně jistý, jestli jsem dost opilý na to, abych na ni zvládal být milý i déle než po jednu, dvě věty..
Z mého přemýšlení mě vytrhne blonďatá, upíří barmanka. Vskutku nemilé, nepříjemné a nežádané překvapení. Nicméně, otáže se mě, zda-li mám nějaké přání, jako kdyby mě snad neměla v plánu vykopnout, kdybych neměl. Úsměv jako z časopisu na americkou krásu, blonďaté vlasy splývající na poměrně slušné poprsí a zadek kroutící se do rytmu hudby. Zajímalo by mě, jak rychle by jí ten úsměv zmizel, pokud bych si ji vzal do parády já. To by potom byla trošku jiná hudba. Věnuji té slečně široký úsměv, když přede mě postaví moji objednávku a rovnou sklenici vezmu do ruky a napiji se. Pokývnu k ní hlavou, na znamení díky.
Nezahálím však a i nadále putuji pohledem po baru, ačkoliv mám neustálé nutkání koukat na tu brunetku v rohu. Co s tou by se dalo dělat věcí.. Trošku sebou cuknu, když se kousek ode mě objeví barmanka s otázkou.
"Spíše ta druhá varianta, ale případná neočekávaná společnost by mi zrovna dvakrát nevadila.." Jenom jsem se modlil, aby to nevyznělo jako pozvání aby si přisedla, protože jsem si nebyl tak úplně jistý, jestli jsem dost opilý na to, abych na ni zvládal být milý i déle než po jednu, dvě věty..
Na to kolik tam bylo lidí si dokázala všímat mnohého. Lidí, co jen opodál stáli a čekali na vhodnou příležitost jak někoho sbalit a nejlépe si ho dotáhnout domů. Pak nějaké páry, co si užívaly svojí přítomnost, dále tady byli lidé, kteří se přišli vyloženě ožrat, mezi ně patřil taky Jul a Roelie. Našli by se tu i další případi, ale její pozornost zaujal až vlkodlak. Smrděl, to je jasné, upírovi nikdy nebude vonět vlkouš, stejně jako vlkovi nebude nikdy vonět upír, to je prostě dáno. Ale tak může tuhle skutečnost posunout dnes někam do povzdálí a prostě se s ním bavit. Však jeden z jejích nejlepších kamarádů je právě vlkodlak, tak co. ,,Hned to bude" Zacvrliká na jeho objednávku a začne kmitat a plnit jí, u toho si i tančí, tak jak to má obvykle ve zvyku. Když je k němu zády, natáhne se pro jednu skleničku, než jí pak naplní ginem s tonicem a přidá led. Nakonec skleničku přihraje před Jamese a pak už jde sklízet použité nádobí. Když se pak vrátí před něj, začne umývat skleničky a pohledem vyhledá ten jeho. ,,Čekáte někoho, nebo jste ten typ, co si jen přišel posedět do baru a pak zamíří domů?" Zeptá se ho konverzačně, může jí poslat někam a nebo právě naopak si s ní může začít povídat, to už je na něm. Ona mu do hlavy nevidí, takže ani netuší, že nějak nemá rád upíry, nebo snad blondýnky, ani neví jeho důvod, nic. Vždy, když umyje skleničku, tak jí pak rovnou i uklidí. Netrvá to dlouho a má zase prázdný bar, vezme hadru a celý ho umyje, aby se pak mohla věnovat právě Jamesovi.
Bar se nakonec neukázal jako taková zábava, jak se zdál v mých představách, ještě doma. Ano, bylo tady hodně upírů, dokonce tady bylo pár blondýnek, ale i tak. Možná jsem čekal něco o trošku víc. Mou pozornost tudíž plně upoutali ti dva upíři v rohu. Ta ženská vypadala opravdu dobře. Bílý top odhaloval tak akorát, takže nevypadala nijak vulgárně, ale zároveň odhaloval dost na to, abych si přál zjistit, co všechno pod ní vlastně je. Navíc černé kalhoty akorát více podtrhovali její křivky a její vlasy, které splývaly ve volných vlnách na jedné straně mě nutili upírat můj zrak přímo na ni. Tedy, samozřejmě nenápadně, nechtěl jsem vypadat jako nějaký stalker, nebo tak něco. Navíc, brunetka vypadala, že zřejmě řeší jakési, zvláštní záležitosti a potom ji ta hora shnilého upířího masa objala. Nebudu vám lhát, měl jsem chuť z úst vypustit hrdelní zavrčení a neměl jsem k tomu daleko, pak mě však vyrušila barmanka.
Otočil jsem poklidně svou hlavu směrem k té dívce a nasadil svůj široký, šarmantní úsměv, ačkoliv bych se normálně tvářil úplně jinak. Podle čichu jsem poznal, že je upírka ještě dřív, než jsem ji viděl. Bohužel, podle pachu blondýny nepoznáte, takže po otočení hlavy mě čekalo nemilé překvapení. No, alespoň se nebudu nudit.
"Přeji vám pěkný večer, slečno.. Ano prosím, dal bych si gin tonic s ledem, děkuji." Mluvil jsem naprosto klidně. Usmíval jsem se a skoro by se až mohlo zdát, že s tou číšnicí flirtuji. Jak se culila, pohupovala boky do rytmu písničky..
Otočil jsem poklidně svou hlavu směrem k té dívce a nasadil svůj široký, šarmantní úsměv, ačkoliv bych se normálně tvářil úplně jinak. Podle čichu jsem poznal, že je upírka ještě dřív, než jsem ji viděl. Bohužel, podle pachu blondýny nepoznáte, takže po otočení hlavy mě čekalo nemilé překvapení. No, alespoň se nebudu nudit.
"Přeji vám pěkný večer, slečno.. Ano prosím, dal bych si gin tonic s ledem, děkuji." Mluvil jsem naprosto klidně. Usmíval jsem se a skoro by se až mohlo zdát, že s tou číšnicí flirtuji. Jak se culila, pohupovala boky do rytmu písničky..
Jelikož se bar začíná čím dál více plnit, nestíhá stát u Juliena a Roeli, ovšem díky jejímu upířímu sluchu bohužel stejně všechno slyší, aniž by chtěla poslouchat. Nerada poslouchá, ale tohle se nedá vypnout jako nějaké rádio. Nechá je s jejich problémy ohledně partnerů a pak dětí a sama obsluhuje všechny u baru a následně i v boxech. Dnešek je pro ní opravdu náročný a potřebuje na chvíli nějak vypnout. Když se pak objeví u baru, nějak kašle na své zásady, že nepije v práci a nalije si jednoho panáka, kterého do sebe hned kopne. A pak ještě dalšího a dalšího, ale u třetího skončí. Pití vrátí na své místo a jako by nic začne obsluhovat lidi. Možná má na tváři ještě větší úsměv, ale tak tím lépe.
Když do baru vejde podle vůně vlkodlak, není těžké si ho všimnout, je opravdu pohledný. Sedne si přímo k baru a tak neváhá a vydá se rovnou k němu. Ano, je sice zadaná, ale tak popovídat si a nebo obsloužit někoho snad může, ne? Není to přeci trestný čin, nebo snad ano? A tak se během chvíle objeví u Jamese, cestou si nezapomněla pustit v jukeboxu nějakou tu svojí písničku. ,,Zdravím.. máte přání?" Zeptá se ho mile a k tomu připojí jeden ze svých úsměvů. Když už tak stojí na místě, tak se aspoň pohybuje do rytmu písničky Raging, teď v poslední době jedna letní, její oblíbená.
Když do baru vejde podle vůně vlkodlak, není těžké si ho všimnout, je opravdu pohledný. Sedne si přímo k baru a tak neváhá a vydá se rovnou k němu. Ano, je sice zadaná, ale tak popovídat si a nebo obsloužit někoho snad může, ne? Není to přeci trestný čin, nebo snad ano? A tak se během chvíle objeví u Jamese, cestou si nezapomněla pustit v jukeboxu nějakou tu svojí písničku. ,,Zdravím.. máte přání?" Zeptá se ho mile a k tomu připojí jeden ze svých úsměvů. Když už tak stojí na místě, tak se aspoň pohybuje do rytmu písničky Raging, teď v poslední době jedna letní, její oblíbená.
Vlastně bych normálně považoval za docela dosti neslušné, kdyby někdo přišel do mého baru, už docela nalitý a v náladičce, jako jsem právě teď byl já. Nicméně, koncentrace blondýnek a upírů v tomhle baru byla dost vysoká, takže jistá hladinka byla nezbytná. Jinak by tenhle večer zřejmě nemusel dopadnout dobře. Proto jsem si dovolil porušit tohle, pravidlo? Vlastně mi to bylo docela ukradené, abych k vám byl upřímný.
V baru se to hemžilo lidmi, tedy, ne jenom lidmi, ale i upíry a vlkodlaky. Naštěstí hladinka plnila svůj účel, takže jsem to bral tak nějak v pohodě a v klidu se usadil na jednu z barových židlí. Můj pohled potom padl na obecenstvo baru. Všiml jsem si pěkné brunetky, co seděla v rohu baru. Poznal jsem že to byla upírka, to se tak nějak nedalo nepoznat, protože prostě.. Smrděla. Vedle ní však seděl další upír, který vypadal docela mohutně a musím podotknout, že i docela nestabilně. Třískl do barové desky, což mě donutilo jenom pozvednout překvapeně obočí. Můj pohled potom putoval dál. Dnes se ovšem žádná velká šou nekonala.. Zajímavých lidí tady bylo pomálu, tudíž jediné co mi zbylo bylo čekat, že se ta pěkná, krvelačná brunetka odpojí od svého aktuálního doprovodu.
V baru se to hemžilo lidmi, tedy, ne jenom lidmi, ale i upíry a vlkodlaky. Naštěstí hladinka plnila svůj účel, takže jsem to bral tak nějak v pohodě a v klidu se usadil na jednu z barových židlí. Můj pohled potom padl na obecenstvo baru. Všiml jsem si pěkné brunetky, co seděla v rohu baru. Poznal jsem že to byla upírka, to se tak nějak nedalo nepoznat, protože prostě.. Smrděla. Vedle ní však seděl další upír, který vypadal docela mohutně a musím podotknout, že i docela nestabilně. Třískl do barové desky, což mě donutilo jenom pozvednout překvapeně obočí. Můj pohled potom putoval dál. Dnes se ovšem žádná velká šou nekonala.. Zajímavých lidí tady bylo pomálu, tudíž jediné co mi zbylo bylo čekat, že se ta pěkná, krvelačná brunetka odpojí od svého aktuálního doprovodu.
//co věta, to perla...umřu smíchy
Upřímně řečeno, těžko říct, kdo z nich je ve větším srabu. Možná spíš Roelie, protože Sof city má, to tedy jó. Každopádně situace obou už tu byla natolik dobře shrnuta, že to můžu ze svého postřehu třetí strany vynechat.
Co by teď jako Jul měl dělat? Mezi ním a Noelem je jeden ukrutný rozdíl. Julien totiž svoji kamennost dokonale předstírá a ovládá, kdežto Noel má regulérní problém...tedy pokud to není ještě lepší hráč než Julien.
,,Můžeš se mě zeptat na to samý a asi zalapu po dechu, ale proč s ním teda seš? Našlo by se jich sto lepších a ty si vybereš toho největšího imbecila pod sluncem." Udělá trochu nechápavý výraz, ačkoliv moc dobře chápe...tomu prostě neporučíš. Pět opravdu hodně rychlých Jimmů dělá svoje a jeho jazyk začíná pomalu lenivět, na mozku to ale jinak není vůbec znát, zřejmě ten pravý Beamovský úder teprve přijde.
Přes trochu nedořešenou záležitost s nevěstincem se dostanou až k tomu velice citlivému tématu žena a hlavně DÍTĚ. Jo, to fakt Julien vždycky chtěl. Malého špunta. Roeliny myšlenky ale k takové úvaze zřejmě ještě nedospěly. Nestihne jí na to ani nic říct, protože na něj zaútočí ten přesladký a voňavý hlas v jeho hlavě, patřící jeho zesnulé ženě. Když žila, byla velice hodná, co mu však páchá v hlavě teď?
Vyústí to všechno v bombu, která vybuchne. Dál už následuje jenom uklidnění, těžké oddechování a hlavně vlna alkoholu, která konečně začne trochu víc kolovat v žilách. No někdo chytrý očividně věděl, proč se Beam nepije naráz. Podívá se na Roelii, která je nachystaná mlčky vedle něj a drží jeho ruku. Julien vypadá jako člověk, který se vzbudí z divokého snu. Naštěstí je tam Roelie. Nečeká na to, až se ona rozhoupe ho obejmout a udělá to místo ní. ,,To nic...já...jen..to nic." Těžko říct, jestli utěšuje sebe nebo ji. Nechce s ní očividně mluvit o tom, co tohle jako mělo být. Možná by měl vyhledat nějakou lékařskou pomoc? Jenže je to Julien. Nechodil k lékaři ani jako člověk, natož jako upír, a přežil s tím dokonce i tu epidemii černého kašle. Možná, že ten led, co se pod ním tenkrát probořil, ho významně zotužil...kdo ví. O Anniken v jeho hlavě každopádně nemusí nikdo vědět, Roelie ani Sof.
,,Ten Beam je na mě pomalej...nepřesedláme na něco...něco rychlejšího?" Plácne jen tak, ještě když jsou v tom objetí tedy.
Upřímně řečeno, těžko říct, kdo z nich je ve větším srabu. Možná spíš Roelie, protože Sof city má, to tedy jó. Každopádně situace obou už tu byla natolik dobře shrnuta, že to můžu ze svého postřehu třetí strany vynechat.
Co by teď jako Jul měl dělat? Mezi ním a Noelem je jeden ukrutný rozdíl. Julien totiž svoji kamennost dokonale předstírá a ovládá, kdežto Noel má regulérní problém...tedy pokud to není ještě lepší hráč než Julien.
,,Můžeš se mě zeptat na to samý a asi zalapu po dechu, ale proč s ním teda seš? Našlo by se jich sto lepších a ty si vybereš toho největšího imbecila pod sluncem." Udělá trochu nechápavý výraz, ačkoliv moc dobře chápe...tomu prostě neporučíš. Pět opravdu hodně rychlých Jimmů dělá svoje a jeho jazyk začíná pomalu lenivět, na mozku to ale jinak není vůbec znát, zřejmě ten pravý Beamovský úder teprve přijde.
Přes trochu nedořešenou záležitost s nevěstincem se dostanou až k tomu velice citlivému tématu žena a hlavně DÍTĚ. Jo, to fakt Julien vždycky chtěl. Malého špunta. Roeliny myšlenky ale k takové úvaze zřejmě ještě nedospěly. Nestihne jí na to ani nic říct, protože na něj zaútočí ten přesladký a voňavý hlas v jeho hlavě, patřící jeho zesnulé ženě. Když žila, byla velice hodná, co mu však páchá v hlavě teď?
Vyústí to všechno v bombu, která vybuchne. Dál už následuje jenom uklidnění, těžké oddechování a hlavně vlna alkoholu, která konečně začne trochu víc kolovat v žilách. No někdo chytrý očividně věděl, proč se Beam nepije naráz. Podívá se na Roelii, která je nachystaná mlčky vedle něj a drží jeho ruku. Julien vypadá jako člověk, který se vzbudí z divokého snu. Naštěstí je tam Roelie. Nečeká na to, až se ona rozhoupe ho obejmout a udělá to místo ní. ,,To nic...já...jen..to nic." Těžko říct, jestli utěšuje sebe nebo ji. Nechce s ní očividně mluvit o tom, co tohle jako mělo být. Možná by měl vyhledat nějakou lékařskou pomoc? Jenže je to Julien. Nechodil k lékaři ani jako člověk, natož jako upír, a přežil s tím dokonce i tu epidemii černého kašle. Možná, že ten led, co se pod ním tenkrát probořil, ho významně zotužil...kdo ví. O Anniken v jeho hlavě každopádně nemusí nikdo vědět, Roelie ani Sof.
,,Ten Beam je na mě pomalej...nepřesedláme na něco...něco rychlejšího?" Plácne jen tak, ještě když jsou v tom objetí tedy.
No vidíte to, jaké jsou z nich kámojdy, dokonce už i Julda ví, že byla děvka.
"Jo, v tom je ten problém.. Já mu to řeknu, ale je to jako kdybych to říkala do větru. On totiž nemá emoce. Je mu putna, jestli mě to bolí, jestli mi to ubližuje.." Že by byla naštvaná? Ne.. Ona vlastně celkově vypadá s tímhle faktem docela smířená. Prostě to tak je a ikdyž jí slíbil, že to už dělat nebude.. Nějak mu to prostě nevěřila. Jak že se to říká? Starého psa novým kouskům nenaučíš? "Ale teď slíbil, že to omezí.." Pokrčí potom rameny lhostejně. No co, musí ho trošku obhájit.
Vlastně je docela ironické, jak oba dva mají děsnou potřebu rozbít hubu Milému toho druhého. Chápete ne? Roelie by nejradši pořádně potahala Sofii za vlasy, aby si sakra konečně uvědomila, co má.. Protože tohle co mu dělala.. Tohle si rozhodně Julien nezasloužil. Je to moc hodný medvěd, víte?
"Hm.." Odhmká mu to jeho schválení nejmíň špinavé levné děvy.. Nějak to nebere vážně.. Kdyby se teď někdy objevila v nevěstinci, byť jen aby Julienovi ukázala nejmíň špinavou dívku, zřejmě by ji Noel zabil. A přitom by na to měla docela právo, co si budeme povídat..
Že Roelie rozpoutala katastrofu, o tom nemá nejmenší tušení.. Stejně jako on se potom zahledí do barové desky, očividně zabraná do vlastních myšlenek, takže si tak nějak nevšímá toho, že vedle ní se hodlá vybuchnout atomová bomba..
"Já nevím.. Mít dítě.. Vlastně jsem nad tím nikdy nepřemýšlela.." Nebo spíš nikdy s nikým nebyla tak dlouho, nikdy nikoho neměla natolik ráda, aby s ním chtěla mít dítě.. Tohle pro ni prostě nikdy nebylo téma. Bylo to něco, o čem se baví všichni okolo ní, ale že by o tom sama přemýšlela? To ne.. Teď však opět odtrhne pohled od barové desky a podívá se na Juliena, na kterém teď už jde znát, že něco opravdu není v pořádku.. Opatrně k němu začne sunout svou ruku po barové desce a těsně před tím, než ho stihne chytit on třískne pěstí do baru. Ona je však úplně klidná. Ani neucukne, jenom ho pozoruje. Nakonec svou rukou překryje jeho pěst. Vezme jednu ze svou sklenek, které před ni postavila barmanka a posune ji před něj. Nic neříká, nesnaží se ho zahrnout hromadou blbostí o tom, jak to všechno bude v pořádku a tak. Prostě jenom mlčí a pozoruje ho. Vyčkává, co dál Julien udělá a teprve potom nějak zakročí. Vlastně normálně by ho objala, ale nějak netuší, jestli má Julien ještě v plánu znova vybuchnout, nebo už to skončilo. Proto jenom drží jeho ruku. Mlčí, nic neříká.. Jako kdyby čekala, až jí dá Julien najevo co může a co ne..
"Jo, v tom je ten problém.. Já mu to řeknu, ale je to jako kdybych to říkala do větru. On totiž nemá emoce. Je mu putna, jestli mě to bolí, jestli mi to ubližuje.." Že by byla naštvaná? Ne.. Ona vlastně celkově vypadá s tímhle faktem docela smířená. Prostě to tak je a ikdyž jí slíbil, že to už dělat nebude.. Nějak mu to prostě nevěřila. Jak že se to říká? Starého psa novým kouskům nenaučíš? "Ale teď slíbil, že to omezí.." Pokrčí potom rameny lhostejně. No co, musí ho trošku obhájit.
Vlastně je docela ironické, jak oba dva mají děsnou potřebu rozbít hubu Milému toho druhého. Chápete ne? Roelie by nejradši pořádně potahala Sofii za vlasy, aby si sakra konečně uvědomila, co má.. Protože tohle co mu dělala.. Tohle si rozhodně Julien nezasloužil. Je to moc hodný medvěd, víte?
"Hm.." Odhmká mu to jeho schválení nejmíň špinavé levné děvy.. Nějak to nebere vážně.. Kdyby se teď někdy objevila v nevěstinci, byť jen aby Julienovi ukázala nejmíň špinavou dívku, zřejmě by ji Noel zabil. A přitom by na to měla docela právo, co si budeme povídat..
Že Roelie rozpoutala katastrofu, o tom nemá nejmenší tušení.. Stejně jako on se potom zahledí do barové desky, očividně zabraná do vlastních myšlenek, takže si tak nějak nevšímá toho, že vedle ní se hodlá vybuchnout atomová bomba..
"Já nevím.. Mít dítě.. Vlastně jsem nad tím nikdy nepřemýšlela.." Nebo spíš nikdy s nikým nebyla tak dlouho, nikdy nikoho neměla natolik ráda, aby s ním chtěla mít dítě.. Tohle pro ni prostě nikdy nebylo téma. Bylo to něco, o čem se baví všichni okolo ní, ale že by o tom sama přemýšlela? To ne.. Teď však opět odtrhne pohled od barové desky a podívá se na Juliena, na kterém teď už jde znát, že něco opravdu není v pořádku.. Opatrně k němu začne sunout svou ruku po barové desce a těsně před tím, než ho stihne chytit on třískne pěstí do baru. Ona je však úplně klidná. Ani neucukne, jenom ho pozoruje. Nakonec svou rukou překryje jeho pěst. Vezme jednu ze svou sklenek, které před ni postavila barmanka a posune ji před něj. Nic neříká, nesnaží se ho zahrnout hromadou blbostí o tom, jak to všechno bude v pořádku a tak. Prostě jenom mlčí a pozoruje ho. Vyčkává, co dál Julien udělá a teprve potom nějak zakročí. Vlastně normálně by ho objala, ale nějak netuší, jestli má Julien ještě v plánu znova vybuchnout, nebo už to skončilo. Proto jenom drží jeho ruku. Mlčí, nic neříká.. Jako kdyby čekala, až jí dá Julien najevo co může a co ne..
,,Já vím..." Řekne tiše. Tohle tajemství se od Roelie dozvěděl už posledně a ještě musel být docela střízlivý, protože si to pamatoval. ,,Hele nechceš tohle třeba říct tomu tvýmu blbečkovi bez emocí?" Jak že se to jmenoval? Jo, to kdyby si vzpomněl...a říkala mu to vůbec? Jestliže ona zvolila krutou taktiku, tak on také. Koneckonců by Noelovi nejradši pěkně srovnal nosánek, aby mu do něj nepršelo. Za Roelii a taky za Sofii, ačkoliv tam za to asi Noel nenese celý podíl viny. No vidíš, jaký umíš být kamarád...Věděla jsem to, že si tu svoji masku neumíš udržet. Jsi stále stejný, takového jsem tě milovala...a miluji a milovat budu. Hlas Anniken mu opět vyhlodává díru do hlavy. Julien opět Roelii na moment nevnímá, to totiž zrovna okřikuje Anniken.
,,Nejmíň špinavou...jasně..." Vydechne tak nějak zmateně, jako by ji vůbec neposlouchal, očividně mu i smysl celé věty unikl, naštěstí v téhle situaci se po něm až tak úplně nevyžaduje nějaká reakce, kterou by mohl udělat, jen kdyby byl zasvěcený do předchozích slov. Když to vezmeme kolem a kolem. I kdyby to Roelie s tím nevěstincem myslela vážně, ani jeden z nich by si nepomohl. Jejich protějškům by to totiž zřejmě bylo jedno...ostatně měli by na to stejné právo jako Noel se Sof. Ať už spolu, nebo každý s někým jiným. Dá se tohle ale posuzovat jako oko za oko a zub za zub?
No a je to tady. Pekelný oční kontakt a počínající katastrofa, kterou Roelie absolutně nechtěně rozpoutala...Padá jedna divnější otázka než druhá. Po té poslední Julien dozunkne i čtvrtou sklenku a má před sebou poslední plnou. Nemůže se dál dívat Roelii do očí. Místo toho je zabodne do té poslední plné sklenky Beama. Zaplní se mu slzami a ačkoliv se mu rozlijí po spodním víčku, netečou po tváři jako hrachy. Ano, jsme v tom okamžiku, kdy se bouchá šampáňo - Julien totiž pláče. ,,Ty snad ne? Je to ta jediná radost, nový...život." Jeho hlas není ani zdaleka tak rovný jako vždycky, protože ho zkreslují jeho krční svaly, které mervomocí nechtějí, aby se to stalo a Julien se rozbrečel nahlas. Naše dítě...Co myslíš, měli bychom dceru nebo syna? Larse nebo Linu? Já vím, žes nechtěl, abych vybrala Linu, ale Kristlu jsi taky nechtěl...a pak už ti to bylo jedno, hlavně dítě, pořád dítě. Taky jsem ho chtěla, ty to víš. Ale ona ho nechce, Sofia ho nechce a ty? Měl by sis sbalit svých pár švestek a zase jít dál. Nemiluje tě a já mám o tebe starost, chci tě vidět v nebi, tady u sebe a u našeho nenarozeného děťátka... Celý její proslov se Julienovi zrychluje tep a jeho dlaň se zatahuje v pěst. Nakonec už to nevydrží a vybuchne. ,,Drž už konečně hubu!!!" Praští pěstí do baru, až sklenky nadskočí. Je to tak vytržené z kontextu, že Roelii musí být jasné, že to není na ni. Jestli mohou mít upírové horečku, pak ji Julien stopro má. Kopne do sebe posledního Beama v naději, že to přejde, zmizí a už se nevrátí.
,,Nejmíň špinavou...jasně..." Vydechne tak nějak zmateně, jako by ji vůbec neposlouchal, očividně mu i smysl celé věty unikl, naštěstí v téhle situaci se po něm až tak úplně nevyžaduje nějaká reakce, kterou by mohl udělat, jen kdyby byl zasvěcený do předchozích slov. Když to vezmeme kolem a kolem. I kdyby to Roelie s tím nevěstincem myslela vážně, ani jeden z nich by si nepomohl. Jejich protějškům by to totiž zřejmě bylo jedno...ostatně měli by na to stejné právo jako Noel se Sof. Ať už spolu, nebo každý s někým jiným. Dá se tohle ale posuzovat jako oko za oko a zub za zub?
No a je to tady. Pekelný oční kontakt a počínající katastrofa, kterou Roelie absolutně nechtěně rozpoutala...Padá jedna divnější otázka než druhá. Po té poslední Julien dozunkne i čtvrtou sklenku a má před sebou poslední plnou. Nemůže se dál dívat Roelii do očí. Místo toho je zabodne do té poslední plné sklenky Beama. Zaplní se mu slzami a ačkoliv se mu rozlijí po spodním víčku, netečou po tváři jako hrachy. Ano, jsme v tom okamžiku, kdy se bouchá šampáňo - Julien totiž pláče. ,,Ty snad ne? Je to ta jediná radost, nový...život." Jeho hlas není ani zdaleka tak rovný jako vždycky, protože ho zkreslují jeho krční svaly, které mervomocí nechtějí, aby se to stalo a Julien se rozbrečel nahlas. Naše dítě...Co myslíš, měli bychom dceru nebo syna? Larse nebo Linu? Já vím, žes nechtěl, abych vybrala Linu, ale Kristlu jsi taky nechtěl...a pak už ti to bylo jedno, hlavně dítě, pořád dítě. Taky jsem ho chtěla, ty to víš. Ale ona ho nechce, Sofia ho nechce a ty? Měl by sis sbalit svých pár švestek a zase jít dál. Nemiluje tě a já mám o tebe starost, chci tě vidět v nebi, tady u sebe a u našeho nenarozeného děťátka... Celý její proslov se Julienovi zrychluje tep a jeho dlaň se zatahuje v pěst. Nakonec už to nevydrží a vybuchne. ,,Drž už konečně hubu!!!" Praští pěstí do baru, až sklenky nadskočí. Je to tak vytržené z kontextu, že Roelii musí být jasné, že to není na ni. Jestli mohou mít upírové horečku, pak ji Julien stopro má. Kopne do sebe posledního Beama v naději, že to přejde, zmizí a už se nevrátí.
// Jak může?! Pff, ještě že hraji s tou správnou sestrou!
"Juliene, mluvíš s holkou, co posledních 50 let pracovala jako děvka v nevěstinci.." Zamumle, když Julien zmíní, že taky holky střídal. "Ale prostě.. Vztah je vztah. Ve vztahu jsou dva. Ne dva a příležitostní další. A když jsi jí slíbil, že ti to nebude vadit, odporně si kecal." Očividně zvolila taktoku kruté upřímnosti, pro dnešní večer, takže se to ani nesnaží balit do peřinek, nesnaží se mu mazat med kolem pusy, prostě mu to řekne, na plnou držku. "No jasně že tě to sere, je to tvoje přítelkyně, byl bys debil, kdyby tě to nesralo." No, dobrá, dobrá, začíná být lehce podrážděná. Ta ženská jí pomalu, ale jistě opravdu začíná pít krev. Sama Juliena podvádí a potom vyšiluje, když najde polonahou ženskou v jeho posteli a to si ještě opravdu mohla být jistá, že spolu nespali? Huh, co ta ženská má sakra za problém?
"Tak půjdeme spolu.. Tam to znám, doporučím ti tu nejmíň špinavou, abys ještě něco nechytnul.." Konstatuje nakonec. Né že by to myslela vážně. Kdyby se objevila v nevěstinci, byl by to konec. Noel by ji nejspíš poslal k čertu. Což by taky mohlo být řešení žejo. Potom by nemusela řešit jeho dcery, to jestli kecal, že ji podváděl..
Nakonec se vyslovím se svou otázkou. Spíš tak nějak do větru, odpověď bych z něj asi nemámila.. Na moment otočí hlavu k němu a vzhledem k tomu, že nejsou sehraní jenom v chlastání, tak je to přesně v moment, kdy se on podívá na ni, takže je mezi nimi teď pěkný oční kontakt.
"Šťastnej?" Pozvedne překvapeně obočí a trošku zamrká svýma dlouhýma řasami. Tohle docela nečekala. Teda, spíš vůbec.. "Jenže.." Povzdychne si a radši se znova napije. "Ty bys chtěl děti?" Zeptám se opět po chvíli mlčení. Huhuhuhuhuhůů.. A přichází otázky na tělo. Opět. Není to otázka jako taková, spíš je to takové.. Opilé polemizování? Rozjímání? Pátá sklenka padla a ona si před sebe nechal postavit další dvě.
"Juliene, mluvíš s holkou, co posledních 50 let pracovala jako děvka v nevěstinci.." Zamumle, když Julien zmíní, že taky holky střídal. "Ale prostě.. Vztah je vztah. Ve vztahu jsou dva. Ne dva a příležitostní další. A když jsi jí slíbil, že ti to nebude vadit, odporně si kecal." Očividně zvolila taktoku kruté upřímnosti, pro dnešní večer, takže se to ani nesnaží balit do peřinek, nesnaží se mu mazat med kolem pusy, prostě mu to řekne, na plnou držku. "No jasně že tě to sere, je to tvoje přítelkyně, byl bys debil, kdyby tě to nesralo." No, dobrá, dobrá, začíná být lehce podrážděná. Ta ženská jí pomalu, ale jistě opravdu začíná pít krev. Sama Juliena podvádí a potom vyšiluje, když najde polonahou ženskou v jeho posteli a to si ještě opravdu mohla být jistá, že spolu nespali? Huh, co ta ženská má sakra za problém?
"Tak půjdeme spolu.. Tam to znám, doporučím ti tu nejmíň špinavou, abys ještě něco nechytnul.." Konstatuje nakonec. Né že by to myslela vážně. Kdyby se objevila v nevěstinci, byl by to konec. Noel by ji nejspíš poslal k čertu. Což by taky mohlo být řešení žejo. Potom by nemusela řešit jeho dcery, to jestli kecal, že ji podváděl..
Nakonec se vyslovím se svou otázkou. Spíš tak nějak do větru, odpověď bych z něj asi nemámila.. Na moment otočí hlavu k němu a vzhledem k tomu, že nejsou sehraní jenom v chlastání, tak je to přesně v moment, kdy se on podívá na ni, takže je mezi nimi teď pěkný oční kontakt.
"Šťastnej?" Pozvedne překvapeně obočí a trošku zamrká svýma dlouhýma řasami. Tohle docela nečekala. Teda, spíš vůbec.. "Jenže.." Povzdychne si a radši se znova napije. "Ty bys chtěl děti?" Zeptám se opět po chvíli mlčení. Huhuhuhuhuhůů.. A přichází otázky na tělo. Opět. Není to otázka jako taková, spíš je to takové.. Opilé polemizování? Rozjímání? Pátá sklenka padla a ona si před sebe nechal postavit další dvě.
//Už mi taky psala :D
//Taky ho miluju :D ...a moje sestra řekla, že to je hovadina...vůbec neví, co je umělecký :D
Její sarkasmus mu vykouzlí trochu úsměv na tváři. Ano, fakt jemu! ,,Hele taky jsem to střídal, ale nikdy ne najednou. Asi jsem ze starý školy, jen prostě...slíbil jsem, že mi to nebude vadit..." Odmlčí se na chvíli aby mohl vyzunknout zbytek sklenky a pustit se do čtvrté. ,,...ale mě to sere!!" Pronese trochu víc nahlas, než by bylo v normální konverzaci zdrávo. I normálně kamennému Julienovi teď tepou spánky, jak se mu zrychlil oběh té tekutiny, kterou při dobré vůli můžeme nazývat krví. V hlavě už hází barové židle do skla na policích, ve skutečnosti ale jen sedí a vypadá, jako by utekl z blázince...Ještě dva Beamy a bude to v pohodě...
,,Jo, ideální program...a zakončit bych to mohl třeba v nevěstinci." Pronese s notnou dávkou cynismu. Podvedl bys ji? Máš na to, nebo jsi jen pejsek sedící u její nohy? Ta ženská už je tu zase - Anniken! Jak dlouho byla zticha? Tak čtyři hodiny? Nemá sílu, aby ji ve své hlavě okřikoval, probere ho až Roeliina otázka. Chvíli mlčky sedí a očividně nad tím přemýšlí, pak se otočí tak, aby se mohl Roelii podívat do očí, a pokud mu to nevyjde, tak aspoň aby se podíval na ni. ,,Ne...Byl bych šťastnej." Řekne zkrotle jako beránek bez jakékoliv známky ironie. Dneska je divnej den. Dává průchod svým emocím...všem. Může za to Sofia? Byla tohle poslední kapka v jeho emočním poháru? Nebreč! Jen stěží zamáčkne slzy, které mu trochu zesklovatí oči.
//Taky ho miluju :D ...a moje sestra řekla, že to je hovadina...vůbec neví, co je umělecký :D
Její sarkasmus mu vykouzlí trochu úsměv na tváři. Ano, fakt jemu! ,,Hele taky jsem to střídal, ale nikdy ne najednou. Asi jsem ze starý školy, jen prostě...slíbil jsem, že mi to nebude vadit..." Odmlčí se na chvíli aby mohl vyzunknout zbytek sklenky a pustit se do čtvrté. ,,...ale mě to sere!!" Pronese trochu víc nahlas, než by bylo v normální konverzaci zdrávo. I normálně kamennému Julienovi teď tepou spánky, jak se mu zrychlil oběh té tekutiny, kterou při dobré vůli můžeme nazývat krví. V hlavě už hází barové židle do skla na policích, ve skutečnosti ale jen sedí a vypadá, jako by utekl z blázince...Ještě dva Beamy a bude to v pohodě...
,,Jo, ideální program...a zakončit bych to mohl třeba v nevěstinci." Pronese s notnou dávkou cynismu. Podvedl bys ji? Máš na to, nebo jsi jen pejsek sedící u její nohy? Ta ženská už je tu zase - Anniken! Jak dlouho byla zticha? Tak čtyři hodiny? Nemá sílu, aby ji ve své hlavě okřikoval, probere ho až Roeliina otázka. Chvíli mlčky sedí a očividně nad tím přemýšlí, pak se otočí tak, aby se mohl Roelii podívat do očí, a pokud mu to nevyjde, tak aspoň aby se podíval na ni. ,,Ne...Byl bych šťastnej." Řekne zkrotle jako beránek bez jakékoliv známky ironie. Dneska je divnej den. Dává průchod svým emocím...všem. Může za to Sofia? Byla tohle poslední kapka v jeho emočním poháru? Nebreč! Jen stěží zamáčkne slzy, které mu trochu zesklovatí oči.
// Lottynka mi dovolila ji přeskočit, potom se ale určo přidá, ať ji můžeme zlít jako hovado <3
// Moulin Rouge je můj nejoblíbenější film, plusové body za to! <3
"A co je na tobě sakra za problém? Že nechceš aby spala s jinými? Huh, ty jseš ale sketa, fakt, jak tohle můžeš chtít od své přítelkyně. Pff.. Věrnost.. Pff.. Monogamie.." Huh a pozor na to, sarkastická královna přichází opět na scénu! Jo, ona tohle asi moc nechápe.. No, zase to musíte brát tak, bavíme se o holce, co se vzdala svého řemesla, jenom protože se toho nelíbilo.. Tehdy vlastně ani nebyl její přítel! Roelie, byť se možná na první pohled nezdá je totiž takový ukázkový příklad věrného člověka. Bez ironie.
"Budeme se nalívat dál? Aby to už nikdy zase nezačalo bolet?" Kývne hlavou, jakože se jí ten její plán zdá docela slušný a jako kdyby na stvrzení tohohle všeho se zrovna napije a bum. Čtvrtá sklenička je v háji a ona si objednává další. Je snad docela jasné, že dneska rozhodně nepije pro požitek, ale spíše aby pila.
Normálně by to řešila tím, že by zdrhla. Vzala by nohy na ramena, ani by Noelovi nenechala zprávu, prostě by zmizla, našla si nový nevěstinec, v jiném městě, nechala by se zaměstnat a tiše by trpěla.. Jenže ono ne. Na Noelovi jí záleží natolik, že není schopná utéct.. A to je ironické, protože přesně před něčím takovým utíkala celý život. Mimo to, že hledala Abrahama. Ale hádejte co? Ani o Abrahamovi teď neměla žádné zprávy. To je ale výhra..
"Co bys dělal, kdyby ti ta tvoje milá sdělila, že má dvě děti? Poslal bys ji do háje?" Vypustí po chvíli ticha z úst, spíš tak nějak zamyšleně, jako kdyby přemýšlela nahlas, než že by očekávala odpověď.. Ačkoliv malá rada do života by se jí teď docela hodila..
// Moulin Rouge je můj nejoblíbenější film, plusové body za to! <3
"A co je na tobě sakra za problém? Že nechceš aby spala s jinými? Huh, ty jseš ale sketa, fakt, jak tohle můžeš chtít od své přítelkyně. Pff.. Věrnost.. Pff.. Monogamie.." Huh a pozor na to, sarkastická královna přichází opět na scénu! Jo, ona tohle asi moc nechápe.. No, zase to musíte brát tak, bavíme se o holce, co se vzdala svého řemesla, jenom protože se toho nelíbilo.. Tehdy vlastně ani nebyl její přítel! Roelie, byť se možná na první pohled nezdá je totiž takový ukázkový příklad věrného člověka. Bez ironie.
"Budeme se nalívat dál? Aby to už nikdy zase nezačalo bolet?" Kývne hlavou, jakože se jí ten její plán zdá docela slušný a jako kdyby na stvrzení tohohle všeho se zrovna napije a bum. Čtvrtá sklenička je v háji a ona si objednává další. Je snad docela jasné, že dneska rozhodně nepije pro požitek, ale spíše aby pila.
Normálně by to řešila tím, že by zdrhla. Vzala by nohy na ramena, ani by Noelovi nenechala zprávu, prostě by zmizla, našla si nový nevěstinec, v jiném městě, nechala by se zaměstnat a tiše by trpěla.. Jenže ono ne. Na Noelovi jí záleží natolik, že není schopná utéct.. A to je ironické, protože přesně před něčím takovým utíkala celý život. Mimo to, že hledala Abrahama. Ale hádejte co? Ani o Abrahamovi teď neměla žádné zprávy. To je ale výhra..
"Co bys dělal, kdyby ti ta tvoje milá sdělila, že má dvě děti? Poslal bys ji do háje?" Vypustí po chvíli ticha z úst, spíš tak nějak zamyšleně, jako kdyby přemýšlela nahlas, než že by očekávala odpověď.. Ačkoliv malá rada do života by se jí teď docela hodila..
Pěkná blondýnka, co se stará o to, aby měli ti dva notorici co pít, Juliena nezná. Kdyby znala, dost dobře by věděla, že tohle je jeho standard a že v tom nic osobního není...teda až na to, že je to přesně ten typ holek, které posledních osmdesát let procházely jeho postelí jako "partnerky". Pořád stejný prototyp, jen byly dost vypatlané, což Lott rozhodně není. ,,Vyprošovat si můžete, co chcete." Zabručí si na její poznámku spíš pod vousy.
Udiv Roelie nad jeho krátkou výpovědí, co se vlastně událo, ho nechá navenek absolutně chladným. Jo, jako fakt. Odpovídá jí vduchu na tu absolutně dementní otázku. Potom, co nastíní Roelie pár důvodů, které k tomu Sof mohla mít, uchechtne se a obrátí do sebe zbytek Jimma, takže před ním stojí ještě tři plné sklenky. Tři sklenky do nicotného prázdna, po kterém se vesele hrabeme do pekla. Problém...kdo je pro nás problém, já nebo ona? Moje žárlivost nebo její přelétavost? Do jeho hlavy se na chvíli promítne kus z Moulin Rouge..."Jealousy, yes jealousy will drive you mad!!!" Písnička El Tango de Roxanne, na kterou se před nedávnem učil tancovat ve svém hotelovém pokoji jako největší trubka...kvůli ní. ,,Problémem je každej z nás." Utrousí zase nějaké to své moudro.
To už ale zase líčí svou nepovedenou přepadovku Roelína. Poslouchá a hlavou přitom zlehka pokyvuje...a pokyvuje ještě chvíli po tom, co Roelie domluví, jako by si to rovnal v hlavě. ,,Takže až se zase zlijem jako posledně a přestane nás všechno bolet, jakej bude plán pak?" Zmaloval bych mu obličej namodro, aby si to pamatoval. Aby si pamatoval, že je to holka a né konev sraček... Optá se Roelie, jako by si to snad chtěl poznamenat někam do diáře. Při té příležitosti dá další půlku sklenky. Dneska to pojede rychle.
Špatnej v posteli... Tahle myšlenka, co Ro vypustila, mu nedává pokoj a pořád se mu zjevuje s velikým otazníkem před očima. Jeho ego mu nikdy nedovolilo si něco takového připustit. Proč jsme s Anniken nikdy neměli dítě...teda měli, ale proč jen ten zlomek minuty, než se z bledé tváře stala mrtvolně bledá?
Udiv Roelie nad jeho krátkou výpovědí, co se vlastně událo, ho nechá navenek absolutně chladným. Jo, jako fakt. Odpovídá jí vduchu na tu absolutně dementní otázku. Potom, co nastíní Roelie pár důvodů, které k tomu Sof mohla mít, uchechtne se a obrátí do sebe zbytek Jimma, takže před ním stojí ještě tři plné sklenky. Tři sklenky do nicotného prázdna, po kterém se vesele hrabeme do pekla. Problém...kdo je pro nás problém, já nebo ona? Moje žárlivost nebo její přelétavost? Do jeho hlavy se na chvíli promítne kus z Moulin Rouge..."Jealousy, yes jealousy will drive you mad!!!" Písnička El Tango de Roxanne, na kterou se před nedávnem učil tancovat ve svém hotelovém pokoji jako největší trubka...kvůli ní. ,,Problémem je každej z nás." Utrousí zase nějaké to své moudro.
To už ale zase líčí svou nepovedenou přepadovku Roelína. Poslouchá a hlavou přitom zlehka pokyvuje...a pokyvuje ještě chvíli po tom, co Roelie domluví, jako by si to rovnal v hlavě. ,,Takže až se zase zlijem jako posledně a přestane nás všechno bolet, jakej bude plán pak?" Zmaloval bych mu obličej namodro, aby si to pamatoval. Aby si pamatoval, že je to holka a né konev sraček... Optá se Roelie, jako by si to snad chtěl poznamenat někam do diáře. Při té příležitosti dá další půlku sklenky. Dneska to pojede rychle.
Špatnej v posteli... Tahle myšlenka, co Ro vypustila, mu nedává pokoj a pořád se mu zjevuje s velikým otazníkem před očima. Jeho ego mu nikdy nedovolilo si něco takového připustit. Proč jsme s Anniken nikdy neměli dítě...teda měli, ale proč jen ten zlomek minuty, než se z bledé tváře stala mrtvolně bledá?
Její pohled sklouzne k té pěkné blondýnce, co se tak pěkně staralo o to, aby měli co pít. Chudák, zřejmě to nemyslí zle, snaží se být milá, ale.. Huh, dnes ani Roelie nemá kapacitu na to být milá, proto věnuje jeden smířený, úsměv, či úšklebek.. Záleží na tom, jak si to ta blondýnka vyloží.. Ale to, jak se na něj ohradila se jí docela líbilo. Třeba to není jenom blbá blondýnka, co je pěkná akorát tak na pohled..
Na její otázku, ohledně toho, jestli Julien dostal od své milé zgruchané se jí dostane velice zajímavé odpovědi. Dokonce ji to donutí odvrátit pohled od barové desky a zakoukat se na svého společníka. To jako fakt? No, už z toho co říkal předtím jí tak nějak docvaklo, že to zřejmě není poprvé, co ho podvedla takže..
"Jako fakt uprostřed? Prostě to utnula?" Pozvedne překvapeně obočí a potom nevěřícně zakroutí hlavou. "Tak to jsi buď hodně špatný v posteli, nebo ta ženská má vážně nějaký problém.." Zkonstatuje nakonec a upije ze své nově dolité sklenice.
"Vlastně docela pohoda, zjistila jsem, že mě podvedl, dost možná s tou tvojí, srazila ho dodávka, potom na mě vychrlil v jednom dechu, že mě miluje a že má dvě dcery, o kterých se mi tak nějak zapomněl zmínit.." Vlastně mluví docela rychle, mele to jako kolovrátek, jako kdyby se nechumelilo, jako kdyby nic.. Nakonec do sebe jenom kopne zbytek skleničky, takže teď má na účtu pěkné 3 skleničky Jimma. Né že by jí to nějak vadilo. Přišla se opít, přece..
"Fakt to nedopadlo nijak extra dobře.." Povzdychne si a z kabelky si vytáhne krabičku cigaret, ze které jednu rovnou vytáhne a vytáhne i rovnou zapalovač, kterým si tu cigaretu připálí.
Na její otázku, ohledně toho, jestli Julien dostal od své milé zgruchané se jí dostane velice zajímavé odpovědi. Dokonce ji to donutí odvrátit pohled od barové desky a zakoukat se na svého společníka. To jako fakt? No, už z toho co říkal předtím jí tak nějak docvaklo, že to zřejmě není poprvé, co ho podvedla takže..
"Jako fakt uprostřed? Prostě to utnula?" Pozvedne překvapeně obočí a potom nevěřícně zakroutí hlavou. "Tak to jsi buď hodně špatný v posteli, nebo ta ženská má vážně nějaký problém.." Zkonstatuje nakonec a upije ze své nově dolité sklenice.
"Vlastně docela pohoda, zjistila jsem, že mě podvedl, dost možná s tou tvojí, srazila ho dodávka, potom na mě vychrlil v jednom dechu, že mě miluje a že má dvě dcery, o kterých se mi tak nějak zapomněl zmínit.." Vlastně mluví docela rychle, mele to jako kolovrátek, jako kdyby se nechumelilo, jako kdyby nic.. Nakonec do sebe jenom kopne zbytek skleničky, takže teď má na účtu pěkné 3 skleničky Jimma. Né že by jí to nějak vadilo. Přišla se opít, přece..
"Fakt to nedopadlo nijak extra dobře.." Povzdychne si a z kabelky si vytáhne krabičku cigaret, ze které jednu rovnou vytáhne a vytáhne i rovnou zapalovač, kterým si tu cigaretu připálí.
Ví, že je třetí, ale přesto jí tihle dva zaujmou a však co, nemá nic lepšího na práci, kromě své práce, heh. Na její slova odpoví Julien opravdu hrubě, až musí nakrčit nos a trochu přísněji se na něj podívat. ,,Já jsem vám nic neudělala, takže si tenhle tón hlasu vyprošuji" Řekne mu narovinu, cožpak si každý druhý bude vyskakovat na barmanku?? Tak to ne! I přesto, že je Lott tak hodná, tohle jí namíchnulo. Pak už se začne raději věnovat lidem na baru, jelikož se to zase plní.
Nechtěla poslouchat, vážně ne, ale jinak to nejde, je upír a slyší vše, i to, co nechce a tak moc dobře slyšela všechno, co Julien řekl. Jakoby v ní něco trklo. Vrátí se před Juliena a pořádně nasaje. Tuhle vůni znám... sakra já jí znám, ale odkud??" Chvíli jen tak stojí a přemýšlí, než jí to dojde. Doprdele!! Tuhle vůni cítila doma, když se vrátila a Alex se jí svěřil, že ulétnul. No bezva. Naštvaně začne umývat skleničky a snaží se nedívat jejich směrem, je jen ona a její myšlenky. Neměla by žárlit, začala chodit s děvkařem, moc dobře věděla, že si bude užívat, ale jo, žárlí, ještě aby ne. To je přirozené. V poslední době se Alex ale zklidnil a tak je spokojená.
Z jejího přemýšlení jí vytrhne až hádka u jednoho z boxů. Jelikož je pracovnice, tak se o to musí jít postarat. Naštěstí jsou muži rozumní.. no jak se to vezme, ale dokáže je vyhnat z baru a ještě od nich vzít i peníze za jejich útratu, v tolik ani nečekala, ale super. Uklidí pak rovnou box a co už dělají před barem, to už není její problém. Pak už se vrátí ke své práci. Na baru pobere špinavé skleničky, rychle obslouží lidi a pak už čeká na další objednávky. Když má vše vyřízené, vrátí se ke svému nealku a očima vyhledá ty dva.
Nechtěla poslouchat, vážně ne, ale jinak to nejde, je upír a slyší vše, i to, co nechce a tak moc dobře slyšela všechno, co Julien řekl. Jakoby v ní něco trklo. Vrátí se před Juliena a pořádně nasaje. Tuhle vůni znám... sakra já jí znám, ale odkud??" Chvíli jen tak stojí a přemýšlí, než jí to dojde. Doprdele!! Tuhle vůni cítila doma, když se vrátila a Alex se jí svěřil, že ulétnul. No bezva. Naštvaně začne umývat skleničky a snaží se nedívat jejich směrem, je jen ona a její myšlenky. Neměla by žárlit, začala chodit s děvkařem, moc dobře věděla, že si bude užívat, ale jo, žárlí, ještě aby ne. To je přirozené. V poslední době se Alex ale zklidnil a tak je spokojená.
Z jejího přemýšlení jí vytrhne až hádka u jednoho z boxů. Jelikož je pracovnice, tak se o to musí jít postarat. Naštěstí jsou muži rozumní.. no jak se to vezme, ale dokáže je vyhnat z baru a ještě od nich vzít i peníze za jejich útratu, v tolik ani nečekala, ale super. Uklidí pak rovnou box a co už dělají před barem, to už není její problém. Pak už se vrátí ke své práci. Na baru pobere špinavé skleničky, rychle obslouží lidi a pak už čeká na další objednávky. Když má vše vyřízené, vrátí se ke svému nealku a očima vyhledá ty dva.
Sednout si k Roelii, která je úplně v prdeli, by zřejmě částečně mohlo pomoct Julovi přežít tu nesnesitelnou bolest do toho pátého Jimma. Tam je vyzkoušené to, že ho přestane všechno bolet.
Na jeho asi ne zrovna moc výběrovou uvítací větu odpoví Roelie tak nějak podle jeho předvídavosti. Pěkný večer? Pěkně podělanej... Nahlas ale nic neřekne, pouze nadiktuje Lott, co má nosit před něj na bar.
Jeho pětičlenná zlatá návštěva okamžitě naklusá díky Lott před něj na bar, nese se s ní ale ještě Lottina poznámka. Náročnej den? Jo, moje žena je zřejmě neplacená děvka a já se na to jen tak dívám. Ve finále to řeším tím, že ji seřvu a jdu se vožrat... ,,Ne, zvyk." Odpoví Lott stroze a tvrdě. Tahle barmanka ho tu nějak míjí. Možná je tu taky třeba nová, ale podle toho, jak sahá po skleničkách a lahvích, to tu zná už velice dobře. Věnuje jí ještě pár pohledů, takže zaznamená to nealko.
Pak se otočí zase k Roelii a prohrábne se ve vlasech. ,,Kartáč? Zajímavý slovo. Ne." Na chvíli se odmlčí. ,,Strčila mě do vany, vlezla ke mně, pohádali jsme se, vlezli jsme spolu do postele, začali se milovat...a ona se uprostřed všeho sebere a vypadne. "Sorry, mám jiný povinnosti.""
Kdyby mohl, brečel by. Jenže Julienovo ego je někde jinde na to, aby to udělal. Lokne si Jimma tak, že je sklenička hned prázdná. Je to sice barbařina, ale tohle je na záchranu. Další lok, který přijde vzápětí, ve skleničce podstatnou část jejího obsahu nechá.
,,Jak se má...ten tvůj? Nevypadáš, že by ta návštěva dopadla extra dobře." Poznamená možná trochu s cynismem v hlase, jako by ve své šťávě smažil i ji, nejen sebe.
Na jeho asi ne zrovna moc výběrovou uvítací větu odpoví Roelie tak nějak podle jeho předvídavosti. Pěkný večer? Pěkně podělanej... Nahlas ale nic neřekne, pouze nadiktuje Lott, co má nosit před něj na bar.
Jeho pětičlenná zlatá návštěva okamžitě naklusá díky Lott před něj na bar, nese se s ní ale ještě Lottina poznámka. Náročnej den? Jo, moje žena je zřejmě neplacená děvka a já se na to jen tak dívám. Ve finále to řeším tím, že ji seřvu a jdu se vožrat... ,,Ne, zvyk." Odpoví Lott stroze a tvrdě. Tahle barmanka ho tu nějak míjí. Možná je tu taky třeba nová, ale podle toho, jak sahá po skleničkách a lahvích, to tu zná už velice dobře. Věnuje jí ještě pár pohledů, takže zaznamená to nealko.
Pak se otočí zase k Roelii a prohrábne se ve vlasech. ,,Kartáč? Zajímavý slovo. Ne." Na chvíli se odmlčí. ,,Strčila mě do vany, vlezla ke mně, pohádali jsme se, vlezli jsme spolu do postele, začali se milovat...a ona se uprostřed všeho sebere a vypadne. "Sorry, mám jiný povinnosti.""
Kdyby mohl, brečel by. Jenže Julienovo ego je někde jinde na to, aby to udělal. Lokne si Jimma tak, že je sklenička hned prázdná. Je to sice barbařina, ale tohle je na záchranu. Další lok, který přijde vzápětí, ve skleničce podstatnou část jejího obsahu nechá.
,,Jak se má...ten tvůj? Nevypadáš, že by ta návštěva dopadla extra dobře." Poznamená možná trochu s cynismem v hlase, jako by ve své šťávě smažil i ji, nejen sebe.