Příspěvky uživatele

Nechtěla jsem ho děsit, někdy se pocity uvnitř člověka dokázali rozvířit, popravdě jsem netušila, zda po Peterovi toužím nebo mu chci porozumět či víc, možná obojí kdo ví. V duchu jsem zanadávala, přeci se mu nemůže jen tak pomalu dařit vykopat pocity, které jsem dřív kdysi dávno zakopala, jelikož jsem věřila, že nic podobného se už nestane. Vždy to byl bratr, které jsem milovala a tak jsem tomu moc nerozuměla zvláštní že? Nechtěla jsem přijit o Peterovu společnost, takže na sobě nedám znát, že uvnitř mne se provádí boj. Někdy hold s člověkem city umí zatočit a zmást vás, proto je nejlepší to nejdřív uvnitř sebe urovnat, když jsem věděla, že na zmatku podílí má vlčí část, která mi snaží dát najevo, že Peter je její, ale však jsem trošku jiného názoru než vlčice. Uculila jsem se nad jeho poznámkou o mé kravatě. „Ale, co kdy řeknu, že jsem tu kravatu koupila přesně za těmito účely no?“ dost mě překvapilo, jak byl pokorný, až jsem skoro vypustila z úst další ze svých pitomých poznámek, však tentokrát si ji nechám pro sebe. Chvíli ručkou krouží okolo jeho kamaráda, pak jej chopí do rukou a silně jej promne v rukou a nadále to opakuje. „Hmm.. hlavně se pak nezlob sám ses k tomu upsals.“uculila se, chtěla něco vyzkoušet, je zvědava zda je to pravda.

Tiše se rozesmála. "Ale klid, hned v tom něco nehledej. " povím pobaveně, opravdu se tvářil zvláštně, je pravda že bych za chlapa byla vděčná, ale ne ledajakého. Začínala jsem si pomalu všímat jak je Peter ve skutečnosti plachý, co se týče vážných závazků. Tento muž si určuje cestu sám a je jen na něm,kde se zastaví a s kým a nikdo ho nepřinutí si vybrat tak jak on chce, ale jen on sám. Porč jsem si toho nevšimla dřív? Ale byla jsme ráda, že jsem mohla vidět část jeho pravé tváře. Pak však nebyla moc při smyslech, pod jeho doteky se přímo rozpouštěla, opravdu věděl jak na to, i když jsem si to opravdu užívala nenápadně jsem se natáhla k nočnímu stolku, kde nahmatám kravatu. Opatrně jsem jednu z jeho ruk svázala a poté druhou k čelu postele, který bylo železné. Vítězoslavně se usmála, jelikož ví že své ruce jen tak neuvolní, kdyby byl vlkodlak či upír nejspíš by se z toho o to lehčeji dostal, ale nebylo to o síle, jen o samotném svázaní rukou. Začala jsme ho laskat po těla,natož jsem ho možná konečky vlasů trošku pokaždé šimrala, když jsem se rty posunula níže a níže.

Pousmála se jsem se, byl skromný to se muselo nechat. " Pro mě si výjimečný Petere, jsi jiný než normální lidé a to se mi libí..." šeptnu natož mu rukou pomalu projedu vlasy a usmívám se, pak škádlivě vypláznu jazyk jako mal dítě. V tom mne chopil důrazněji za boky a zachvěl se, lehce jsem nadzvedla obočí a snažila se udržet vážnou tváře, ale to se mi nepodaří a tak ho políbím něžně. Muselo se nechat, že jeho argumenty mě dosti přesvědčili a já si musela přiznat, že bude nejspíš po mě jelikož tento chlap snad nebyl člověk. Ale kdo ví, možná překvapím i sama sebe, jelikož netuším za se mé hranice za tu doby nezmenšili, ale proč se stresovat a proč si to jen tak prostě neužít. "Hmm.. tak to ti věřím.." zavrním něžně a rty se lehce otřu o jeho šij, kde mu jasně tepala žíla a já se pousmála, začínala nabírat na rychlosti, že by začínal být rozzrušený?

Opatrně si nakonec na Petera sednu a hlavu skloním do jeho úrovně sleduji ji ho docela nevině, však jsem bedlivě si ho prohlížela. Jeho reakce, posunky, detaily. Možná můj pohled může se zdát být na první okamžik zvědavý, ale to byl záměr. Ted udělal osudovou chybu, mé vlčí části se jeho odpověd nezdála *Ty my lžeš?* pomyslela jsem si, i kdyby jo, bylo to docela milé vidět dospělého chlapa v takové situaci a také mě to přimělo se zamyslet, vidět svět jeho očima. I když to může být poněkud nevhodná poznámka, tak to i tak řeknu. "Kdyby ses v budoucnu chtěl proměnit, stačí říc. Nechci aby se ti něco stalo byla by tě škoda. Jsi opravdu zvláštní člověk a svým způsobem zajímavý." nato se pousměji a mile se usměji. Však nasupeně našpulím rty. "Copak, tvá hrdost by opět nezvládla, že ses dostal k vrcholu dřív jak ja?" poškádlila jsem ho a ukazovačkem mu přejedu od třísel, rovnou čarou až k jeho bradce. Při štípnutí tiše jiknu a rozesměji se, nedokázala jsem zapištět jako jiné dívky, ale místo toho jsme se smála jelikož mě to dost zašimralo.

Zaujatě jsem jsem film sledovala bylo to vidět na mých očích, který nadšeně zářili stejně jako můj viditelný zamyšlený výraz nad filmem. Jeho ruka se náhle pohnula, hladil mne po boku až k zadečku. Aniž bych se jakkoliv pohnula jsem i nadále sledovala film, ale však ho vnímám a jeho odpověd mě přinutí chvíli přemýšlet. "Spíš mi připadá, že se bojíš zůstat na místě neb spíš ta žena to nedokáže. Ale v tom případě pro tebe není vhodný smrtelný život Petere, stárneš a dámy by mohli ztratit zájem, ne že bych ti chtěla radit Jen říkám holý fakt." zamumlu tiše a na tož než ně stisknu jeho předloktí, prstem něžně přejíždím tam a sem. Věděla, že Peter není stálí ,ale tak si hodlala užít jeho přítomnost a mohla jen doufat, že Peter hned neztratí zájem. " Doufám, že se někdy za čas aspoň zastavíš, jinak si tě podám." vyhrožovala mu, ale myslela to jen za srandy , že si ho podá. Licht se nějak dostal s pracovny a s mnoukánim přicupital do ložnice, kde vyskoči do postele přítulně se otře o Petere, najednou si zas hrál na svatouška to se mi jen zdá!

Citila jsem okolo mne obmotal ruce, byli tak prijemne teple a velke. Vetsi jak ty me vzlastni, jeho bkizkost jsem si dost uzivala nekazady den se mi naskytne moznost nekomu tak blizko, i kdyz ale mne Peter varoval abych si nezvykala bylo to tezke, tak proc je tak mily? Kdovi, ale jedno vim jiste tento mily Peter je okouzlujici." Spis je otazkou, kdo z nich vyhraje. Nevidela jsem ten film, takze aspon bude o to zabavnejsi." pravda je že si kolikrat stahnu filmy a pak se na ne nepodivam. Uculim se. "Da se tohle tulitko koupit na zdy? Myslim, ze se mi zamlouva." zakrenila se na nej nevine a pak svou pozornist stocim k monitoru. Kdyz si mou pravou nohu prehodi pres sebe, skadlime mu nohou otru o jeho kooeno a litko.

Zachumlal se pod perinu, coz me primeje se uculit. Pohodne se tez uvelebim a pritahnu si notebook vice k sobe, abych dosahla na touchpad. Citila jsem jak se mi Peterovo tricko pod perinou vyhnulo, odmavnu to a rovnou si jeho tricko svleknu. Ale kdyz se optam zda mam Batman vs. Superman zamyslim se a tak projedu slozku, kdyz to nemohu najit zadam to do vyhledavani a preci jen se najde. "Ty jsi mi ale stastlivec dneska." a tak jej spustim. Dam ntb natolik daleko aby jsem film dobre videli a slyseli. Prohlednu si jej a nakinec se k Peterovi pritulim. "Tohle bych si nechala libit furt, tolik prilezitosti se pritulit." zazubila jsem se na nej. Dost se zarazim a zdvihnu prst." Ty a ozdoba? Nikoliv. Spis sexy spolecnost.." zavrnela jsem skoro jako spokojena kočka.

Hupsla jsem spolecne s notebookem do postele, kde si ho rozlozim a otevru slozku s fiomy v tu chvili vesel Peter, ktery bez vahani zhodil. Uchcetnu se." Ale klidne si tu chod nahy, bud jako doma nejsme ve spolecnosti a me to opravdu nevadi. Preci to neni poprve, co te vidim naheto." prohlasim bezstarostne. Ale i tak jsem se beubrnila a sjela jsem ho pohledem od vrhu az dolu. Souhlasne zabrucim na to bych se mohla klidne divat cely den. " Doufam, ze zitra hned nezmizis, pokud byszustals dockal by ses snidane." udelim jen tak nabidku.

Licht zaprskal, když se dostal se zajetí Dan, stál jako solný sloup, jelikož se z toho vzpamatovával není zvyklí aby někdo cizí ho vzal do rukou a byl tak blízko. Schoval se pod střín a tam syčel rozrušeně. Užívala jsem si jeho jemné objetí, prstem jsem jemně hravě přejížděla po kloubech prstu a poslouchala ho. Něco mě přimělo se se usmát, i když jsem netušila proč, ale věděla jsem kvůli komu. Možná si to Peter neuvědomuje, ale ukazuje mi svou milou část, však na to nijak neupozorňuji je velice zajímavé ho pomalu poznávat. "Fantasy tam mám velký výběr a Marvelovky zbožněji určitě si vybereš." usmála jsem se a na jeho otázku, zda je možné se koukat v ložnici tak přikývnu. I když se mi dvakrát moc nechtělo vstát, ale musela jsem, jinak bych nemohla dojit pro notebook, jež ležel pod stolkem hned naproti nám. At ak ho vezmu a pak ladnými kroky se blížím k ložnici. "Tak pojd.." naznačím ukazovačkám a přitom dělám jako obvykle svůj nevinný kuku jako bych nic neudělala, ale tentokrát byl opravdový nevinný obličejík jež neměl nic v úmyslu aspoň prozatím.I když měla malé podezření, že chce vidět ložnici, ale to mi je už celkem jedno. Nenajde tu nic, jen v jednom šuplíku, ale to on neví.

Pousměji se, když mne obejme a lehce ji poplácám po zádech, pak se však odebrala do pracovny, zdá se že chce spát. Byla jsem ráda, že se uklidnila a šla si odpočnout. "Dobrou a nelekni se kdyby byl v pracovně kocour!" houknu ještě rychle, jelikož vím že je to jeho oblíbené místo. Když Dan odešla Peter ke mne promluvil a nad jeho návrhem nadšeně přikývnu hlavou. "Jo film zní fajn." usmála jsem a na to se široce usměji. "Oh, tak to mi je ctí, že takto hezky o mně mluvíš." zasměji se tiše, musím uznat že mám Peterovu společnost ráda. Člověk se s ním nenudí a ke všemu nebere mé narážky vážně, což každá nedokáže. Kdy chopí mnou ruku jemně mu ji stisknu. Zamyslela jsem se na okamžik. "Hm. čemu dáváš přednost, klasice,fantasy, horroru?, sci-fi" bez váhání jsem sklouzla z opěradla křesla mu přímo do klínu a nevině se přitom tvářím.

Usadila jsem se na opěradlo křesla na, kterém seděl Peter a pozorně jsem poslouchala Mal. "Zpanikařila jsi. Nechápu to,jsi upírka, snadno se můžeš ubránit.." zamumlám dost zamyšleně. Pak jsem sebou trhla a zavrtěla jsem hlavou. "Nebojím se, že bys mu ublížila, bojím se o tebe." prohlásím, vím že se Peter o sebe dokáže postarat není zas tak bezbranný. Peter to bral přímě a ani trošku šetrně jak jinak, lehounce jsem se nad tím pousměji a pak se zamyslím. "Pokud jsi unavená můžeš se jit natáhnout na gauč v pracovně, dá se i rozložit,takže klidně se tam zabydli a pak uvidíme zítra co dál dobře? A už klid.." šeptnu konejšivě.

Pobavene se uchcetnu nad Peterovim prohlasenim, vsak mi usmev rychle zmizi, kdyz vidim jak je Dan vydesena. Moc jsem chtela verit slovum Dan, ale na okmazik me ovladl ten znamy strach.. Kdyz po mev minulosti sel upir. Jednala jsem unahlene a vuci Dan sobecky a tak si povzdechnu a chytim jeji zapesti. " Fajn, zustan jak dlouho potrebujes. Jen jedna podminka nepij nejakou dobu ze ziveho zdroje. Opravdu nevim jak uklidnit rozruseneho upira." usmeji se a opatrne ji v rukou vezmu kufr, ktery odnesu do pracovny. Pak kdyz prochazim okolo Petera a prohlasi, ze mi jeho triko sekne lehce odvratim pohled. " Jestli si ge me utahujes, uz to triko neuvidis" zamumlala jsem a vrele se usmal. Pak dan naznacim aby se posadila." Ted nam v klidu rekni co se stalo. " i kdyz to nebylo poznat, byla jsem ve strehu uz jen kvuli tomu, ze Peter je clovek a Daniela je rozrusena. Nechci aby si ublizila jedine co ted potrebuje je pocit bezpeci.
// sorry mobil :)

Bylo mi jasné, že ji neunikne má společnost a při její otázce se trochu zarazím. "Krapet, ale nevadí, on si rád počká." zašklebila jsem se. A tak jsem si ji vyslechla. Stáhlo se mi hrdlo, proto jsem nikdy v lásce upíry neměla a Dan mi připomněla proč mám z nich obavy. Zhluboka se nadechnu. " Dan..tak mě to mrzí.. ale nezabila si ho ne? Tak je vše pořádku.."šeptla a pohladila jí po vlasech, přes rameno jsem se ohlédla po Peterovi. "Ale nikam chodit nemusíš Petere." Klidně by Petera poslal hned dom, ale věděla že pokud to udělá a nechám si Dan doma o to bude její strach se vrátit zpět. Chopila jsem ji za ramena. "Ted mě zlato poslouchej, vrat se do hotelu. Nějak se to vyřeší, kdy jen tak utečeš bude to dost podezřele a zavolej mi dobře? To je ted nejrozumnější řešení, pak se třeba zítra sejdeme a najdeme ti nějaké bydlení nebo začneš bydlet u mě. Nemám problém vyklidit pracovnu, ale ted jsi vyděšená a jednáš unáhleně." Ustoupila jsem,aby mohla vejít dovnitř, přeci ji hned nenechám jet domů, chci by aspoň trošku vyrovnaná jela zpět.
" Tak pojd dovnitř, přeci jsi si dal práci sem přijít." vybídnu ji jednou a poklidnou chůzí dojdu do obýváku, kde spatřím Petra jak se cpe jogurtem. Musela jsem odvrátit zrak, abych na něj tak necivěla. Nato dojdu k němu a šeptnu. " Nemohu jí jen tak vyhodit, snad ti nevadí že chvilinku zdrží." natož mu něžně stisknu rameno. "Jinak Danielo tohle je Peter, Petere Daniela." představím je navzájem.

Ráda mu dávala na dojmu, že hodně sebevědomá, však pravda byla že i ona dokázala být občas stydlivá, ale to vědět nemusí, proč taky? "Jestli čekáš, že budu jásat radostí to se pleteš.." usmála jsem se ze široka.Když se mi naskytne možnost postavit se, učiním tak a točím se k němu čelem. Nevině jsem se usmála. "Když myslíš.." zabručela škádlivě a ještě jej kousavě políbila než odešel, když on ji může plácat přes zadek tak proč si nemůže ona tohle brát aspoň jako malé odškodné. Musela jsem uznat, že Peter začal perlit a mi to mi na tváři vykouzlilo velice vysmátý úsměv. "To víš a mám rovnou dva, nechceš se přidat do mého malého harému?" odpověděla jsem mu škádlivě a atak jsem vzala jeho triko a to jsem si aspoň oblékla. "A ne že zmizíš!" houkla směrem do kuchyně tiše, aby to slyšel jen on. Dost se zarazím, kdy za dveřmi najdu plačící Dan. Co se ji stalo? Porč plače? problesklo mi jako první hlavou."Dan.. co se ti stalo, vypadáš vyděšeně.." řeknu dost vyvedená z míry.

Cítila jak se v ní ještě několikrát pohnul a poté se na mne lehce skácel a dotékal se mne svým tělem. Byl tak horký, celé jeho tělo vřelo, až spokojeně zavrněla. Líbilo se jí cítit jeho teplo. " Ale to bych mě spíš říkat já, že ti to provokovaní neprojde jen tak.." a pousmála jsem, když uslyším jeho zvučný smích. Jestli si myslel,že toho má dost, tak to je na omylu, kdyby věděl, kdy naposledy s někam byla nejspíš by se ji smál do tváře. Ale jedno věděla, pokud překročí svůj limit, zítra se ani nehne, jak spravedlivé ten svět ale je že? Pak jí chytil za vlasy a tak lehce zaklonila hlavu dozadu. Nad jeho poznámkou se tiše zasmála. "Za to můžeš ty! Nemohu za to, že mou vlčici rozmazluješ. Ale to samé neplati o mně, neboj se jednou se dočkáš, bohužel jsi mi zkazil plány to se ti musi nechat.." na tváře se mi objev nevinný úsměv.