Příspěvky uživatele

Dračí magie
5 diamantů, 32 smaragdů, 6 safírů, 50 perel

Zaslechl docela dost silnou ránu, když šel zrovna po ulici. Jen tak se procházel a nemohl jít dá po tom výbuchu. Zvědavost ho zavedla až k tomu místu. Musel zjistit co se stalo, co to bylo. Cestou k tomu místu začal cítit krev, což pro něho nebylo vůbec dobré. On měl problém s kontrolou, když bylo hodně krve najednou nedával to. Jen aby se nad těmi mrtvými a skoro mrtvými lidmi ještě neposilnil. Když však dorazil na to místo, cítil ty mrtvé, tu krev a kdyby mohl otočil by se a odešel by zpátky, ale v tom zahlédl pá lidí, co se snaží pomoct těm zraněným. Zavrtěl nad tím hlavou, jelikož Trevis nepatřil mezi lidi, kteří rádi pomáhají. Jemu to bylo jedno, spíš co ho zajímalo byla ta hnusná hořící věc a ta tekutina, která se mu dostávala na jeho nové, drahé boty. Zvedl jednu nohu, poté druhou, ale tekutina tam pořád zůstávala. Nechal to být, kdyby se měl starat v tomhle momentě o tohle, asi by tu nikdo nezbyl živí. Rozhlížel se kolem sebe, protože ta ohnivá věc mu nedělala moc dobře,co se týče zraku a v tom zahlédl za stromem někoho, sám neví kdo to je, co tam jenom postává a jakoby celou situaci sledoval. Přišlo mu to zvláštní a rozhodl se za tím dotyčným jít. Přeci jen je tu dost lidí co pomáhá těm skoro mrtvým a Trevis nepotřebuje být další. On raději půjde něco zjistit a když tak se trochu i nakrmí, když by dotyčný protestoval. "Hej!" Zařval směrem k tomu divnému člověku u stromu. "Co mi takhle říct podrobnosti.." Ušklíbl se a mířil si to dál k podivuhodném příteli.

On neměl moc rád kočky. Jsou to takové chlupaté, vyčůrané stvůry. Alespoň takto je Trevis viděl. Sice se jich dotkne, ale že by je měl v lásce, to opravdu nehrozí. Tohle město bylo opravdu krásné snad hezčí než Shadwhill. Klidně by se sem i přestěhoval, ale Shadowhill je Shadowill, tam se narodil a jen tak nezmizí. Možná by se radovalo hodně lidí, ale takové potěšení jim udělat nemůže. Na sobě měl černé kalhoty, bílé tričko a černou koženou bundu. Jeho oblíbená barva byla černá, která k němu prostě patřila a takové oblečení nejčastěji nosil. Netrvalo dlouho a dívenka se objevila. Muse si ji prohlédnout, i když tak blízko k ní nebyl. SI z té dálky poznal, i podle pachu, že je to upír. Netrvalo dlouho a dokonce poznal kdo to je. Potkal se s ní v ulicích a má za to, že se z ní chtěl napít. Nic takového však neudělal, bylo to docela krátké setkání a je rád, že ji tu zrovna potkal. Chvilku ji sledoval a nakonec se dal do chůze a přibližoval se k ní pomalu. Po oslovení mu došlo, že si ho nejspíše nepamatuje a nezná ho. Aspoň mu to tak přišlo a proto toho využil. Pokývl hlavou, když ho oslovila. "Ano?" křikl jejím směrem a do vteřiny byl před ní. "Pokud myslíte to kotě.." Ukázal prstem nahore nad sebe, kde se nacházelo kotě, ale přitom se na ni pořád díval. Ano, to kotě slyšel a co jiného by nejspíš chtěla, když stojí u toho stromu.

Dračí magie
3 dimamanty, 3 smaragdy, 3 safíry a 30 perel

Teleportace
6 diamantů, 9 smaragdů, 9 safírů, 37 perel

Byl rád, že vypadl z města někam jinam, kde nejsou žádná pravidla a on si může dělat co chce a zakousnout se do koho chce. Když přijeli do města, samozřejmě si byl hnedka hledat nějaký pěkný hotel, ne nějakou díru, kde lezou krysy a šváby. Na tohle on opravdu není a nedělalo mu vzít peníze a nějaký pěkný, lepší hotel si na těch pár dní zaplatit. Pěkný, super hotel našel. Nakonec na to měl štěstí. Vešel do svého pokoje, ve kterém stejně spát nebude, potřeboval ten pokoj jenom pro své oblečení, které potřebuje. Usmál se nad tím, když viděl tu nádheru, která tam pro něho byla připravená. Své oblečení si hned vyndal z tašky, uklidil si ho, aby nebylo nějak zmuchlané a vyrazil ven. Nejel sem jen proto aby byl zalezlej v hotelu a neužil si tu zábavu. Zbíhaly se mu sliny, když si vlastně uvědomil, že se zde může napít z kohokoliv. Procházel se ulicemi, díval se kolem sebe až se nakonec dostal do parku. Rozhodl se to zde projít a když by na někoho chutného narazil, nečekal by ani minutu. Jak tak pocházel parkem, zaslechl mňoukání. Nebyla to však kočka, která mňoukala z radosti. Jak šel dál, mňoukání bylo silnější a silnější. Možná ho lépe slyšel díky dokonalému sluchu. Také ucítil příjemnou ženskou vůni. Tohle prostě nemohl jen tak projít, proto se kousek od toho všeho zastavil, přičemž byl na očích a čekal, kdy se ta holka s příjemnou vůni ukáže.

(Mířeno na Jade)

Teleportace
4 diamanty, 7 smaragdů, 7 safírů, 30 perel

Teleportace
2diamanty 4 smaragdy

Ano, ano. Rozhodl se jet taky na výlet. Přeci jen v klanu byly nevýhody, ale dokonce i výhody a on tam určitě chtěl zůstat. Proto se zúčastnil tohohle výletu. Doma si začal balit věci, stačila mu jedna taška do které si vzal pár hadrů, kdyby náhodou se ušpinil od krve, ať tam nechodí celé dny v tričku od krve. Zabalil si pár triček, kalhoty, samozřejmě to nebylo obyčejné a levné oblečení, které on nenosil. U něho se vždy našlo jen značkové. Když si ho od krve jiného člověk zašpinil, nevadilo mu to. Buď se to vypere, nebo si prostě koupí nové. Chtěl si tenhle výlet užít. Mimo Shadowhill dlouho nebyl a dost se těšil. Konečně trochu změna, která prospěje každému. Nakonec vyrazil na nádraží, kde měli všichni sraz. Nezajímalo ho moc, kdo všechno pojede. On se hlavně zajímal o zábavu, která ho v tom městě čeká. Tašku držel v ruce a přehodil si ji přes rameno. Kráčel si to na nádraží za ostatními, které si zdálky prohlížel, hezky v bílém tričku, v černých džínách a v černé, kožené bundě. Černá, to byla jeho barva! Zastavil se u ostatních a koukl se na Siennu, kterou s úsměvem pozdravil. "Ahoj Sienn." Druhou ruku kterou měl volnou, dal do své volné kapsy od kalhot a přenesl váhu na jednu nohu. K ostatním se nějak nehlásil, jen si je prohlížel, spíše holky a přemýšlel, které zná.

Trevis se zúčastní

Hlásím se!

On tohle miloval. Věděl, že má eso v rukávu, ale proč ji to říkat? Chtěl ji dopřát chvíli ten pěkný pocit, když má někoho v provazech a vítězí nad nim. Netrvalo to však dlouho, bůh ví, co mu chtěla udělat. Samozřejmě, díky své magii se posnažil zjistit, co má tak v plánu a rozcupovat ho na kousky? To se mu opravdu nelíbilo. Je o více kol dál než ona. Jakmile ji znehybnil, cítil jak se kořeny pomalu uvolňují, a tak mu umožňují pohyb. jen se lišácky usmál, nečekal ani na to, až všechny kořeny zmizí a ve vteřině se postavil, díky své upíří rychlosti. Oprášil si své oblečení, nebylo to jen tak levné. On nenosil levné oblečení, to už muselo být.Jedině značkové a s dobrou kvalitou. A ona ho teď dostala na zem a ušpinila těma svými kořeny, které se objevily z čista jasna. Poté co se zdál být už čistý, podíval se na ni a založil ruce do kapsy. Pořád ji pro jistotu nechal znehybněnou, i když mu to bralo dost energie. "A nedá si říct a nedá" Kroutil hlavou ze strany na stranu a pořád měl na tváři ten úšklebek. "No chápu, že jsi vyčerpaná. Tak tě nechám jít." pronesl a díval se přitom na ni. Pomalu ji umožňoval hýbat se, ale pořád ji znehybnil používání své jakékoliv magie či schopnosti. "Být tebou tak jdu zlato" Koukal se na ni a čekal jestli odejde, nebo ne.

Čekal, že vstane a odejde, jelikož moc síly ji nejspíš nezbylo, ale také čekal to, co právě udělala. Zvedne se, postaví se mu a hlavně mu to vrátí, jak nejvíc bude moct. Taky se tak stalo. Nebyl by překvapen z ničeho co by udělala. Odcházel od ní s úsměvem na tváři, když v tom z ničeho nic zakopl. I když ležel na zemi, podíval se za co zakopnout mohl, ale než stačil vstát nebo cokoliv jiného udělat, obmotala jeho tělo kořeny, který mu jaksi neumožnili pohyb. Byl by dost ztracený, kdyby brečel a ječel ať ho pustí. Samozřejmě, že se snažil o něco, alespoň se z toho dostat. Jenže kořeny ho brali tak silně, až se nakonec nezmohl ani pohybu. Vážně mám teď smůlu - říkal si v duchu, ale Aině se přímo vysmíval do obličeje. "Ale no tak kotě, mě en tak nezlomíš, zas si nemysli" zasmál se a opět se pokusil o nějaký pohyb, nešlo to. Nevěděl jestli to dělá ona, nebo je to jenom pocit, vždy když se "pohl" cítil větší sílu kořenů. jakmile byla Aina spokojená, což na ni šlo vidět, docílila toho čeho chtěla - ted mu to jen pěkně vrátí- blížila se k němu. Teď vyzkoušel svoji schopnost a to zpomalení jelikož tuhle schopnost má na všechny procenta, ovládá ji bez chyb. Zpomalil ji pomalu a poté rovnou znehybnil, ona tak nemohla použít svoje magie či schopnosti a ani fyzicky nemohla nic zkusit.

Vstal a trochu se od ní oddálil.Achta holka si to dělá ještě těžší, ale on není zas taková svině.. vlastně jo je, proto ji v tom pěkně nechá. Najednou však souhlasila a poprosila ho. On tomu nemohl uvěřit, nakonec se vzdala a poprosila ho. Někteří upíři jsou hodní, rádi se kamarádí a dělají si přátelé jak u vlkodlaků, u lidí tak i u upírů, fuj, ble .. jak se to někomu může líbit.? Jemu stačí jedna osoba, ,která ho má ráda a to je on sám. On sám sebe velice miluje. Ne doslova samozřejmě, ale ty druhý nechápal, láska a ty další věci jsou tak nechutné. Jak si ten upír může užít "posmrtný" život bez takového vzrůša. Věřil, že se mu nějak pomstí, stejně tak jak to udělala Erina, samozřejmě to očekával, ale v tom je ta krása. Ukázat svoji moc, ukázat lidem, kdo on vlastně je. Sice se s ní vyspal, byla skvělá, je pěkná, ale hold ho potkala v nepravý čas na nesprávném místě a s tím on nic neudělá. Je prostě takový, jeho povaha je taková a nikdo ho nezmění. Bohužel, on patří do té skupinky, do té malé skupinky upírů, kteří mají ledové srdce. Tak ledové, že ho jen tak někdo láskou nerozehřeje. Je jen jediná věc, která ho dokáže zlomit a to je taková věc, kterou nikdo neví, protože o sobě nic neříká. "No dobrá" zasmál se a se vším přestal. "Až se uklidníš dej vědět." pousmál se, otočil se a šel od ní podél hřbitovního plůtku.

MAGIE JED

2 diamanty, 15 smaragdu, 13 safiru, 35 perel