Příspěvky uživatele

Zdálo se, že si stařík pro výpomoc nemohl vybrat lépe. Upírka před ním vypadala velmi ochotně a on tedy jen spokojeně přikývl. „Tenhle muž, Jonson Barrington, spáchal sebevraždu potom, co přišel o svojí ženu, kvůli vážné nemoci. Doufal, že díky tomu bude moct být opět s ní, aspoň v posmrtném životě, ale to se nestalo. Duše jeho ženy tu s není, a on je sám, dočista sám,“ vysvětloval stařec přes Jonsonův tichý pláč, který se občas ozýval.
„A teď mi řekni, Jade… napadá tě nějaký způsob, jak jim obou dopřát klid a nechat je odpočívat společně?“ zeptal se a polédl jí do očí. Těžko říct, zda skutečně potřeboval nápad, nebo odpověď již dávno věděl a pouze Jade zkoušel.

Spokojeně se pousmál, když za ním Jade přišla. Vlastně důvod, proč se jí neukázal rovnou, byl hlavně ten, že chtěl nechat mladíka mimo dění. Nebyl si totiž úplně jistý jeho skutečným věkem a stejně na tenhle, poměrně jednoduchý úkol, nepotřeboval více osob.
„Zdravím,“ pronesl zvesela, nicméně i tak s notnou dávkou vážnosti v hlase.
„Potřebuju, abys mi pomohla, dokážeš to?“ zeptal se a bez žádného dlouhého okecávání se zadíval na jeden z hrobů. Letmo se ho dotkl a Jade mohla slyšet nářek, který z něho začal vycházet. Byl to velice starý hrob, tak jako většina ze zdejších. Polorozpadlý, ale i tak šel přečíst nápis, který na něm byl. „Jonson Barrington.“ Datum narození a úmrtí již čitelný nebyl, ale to ani tak nebylo podstatné. Prozatím nechal Jade, ať si svojí odpověď rozmyslí, ale čas ho tlačil.

Stařec se procházel hřbitovem jako stín. Nikým nepozorován, nikým nespatřen. Nenapadlo ho, že by zde mohl narazit na živou duši, obzvlášť v tomto nepěkném počasí. Jakmile se ale stalo, zastavil se a z dálky pohlížel na oba upíry. Jeden vypadal jako dítě, naproti tomu druhá upírka byla snad již dospělá. Na tváři se poustevníkovi objevil maličký úsměv. Měl by využít příležitosti k zábavě, a rovnou tím trochu pomoci zdejším nebožtíkům.
„Mrtví pláčou, Jade, ale nikdo je neslyší. Pláčou ztraceni v čase,“ poslal svůj hlas po větru až k jejím uším. Nebylo nemožné, aby zahlédla jeho siluetu ve tmě, ale dá jí to jistě pořádnou práci, pokud se o to pokusí. Chtěl s její pomocí umožnit klidný spánek aspoň někomu v tomto temném hřbitově. Dělat dobré skutky se přeci vyplácí, no ne? „Najdi mě,“ poslal jí další a polední zprávu, po které už jen trpělivě vyčkával. Trpělivosti, té on měl více než dost.

VŠICHNI

Poustevník se přestal bavit a nikdo si ho již nevšímal, akce má za chvíli končit a tak se rozhodl, že odejde. Ještě se rozhodl, že každému něco daruje, rozhlédl se po sále, poté vzal sako, co mu daroval Trevis a vyhodil ho do vzduchu. Sako vyletělo nad sál a rozprášilo se na malý kousíčky, prášek. Že si toho ani nikdo nejspíše nevšiml. Každý, kdo byl zde přítomen, získal 5% magie či vlastností, popřípadě zvláštní schopnosti!

// Prosím všichni, kteří tu jsou, aby napsali pod tento příspěvek, abych na nikoho nezapomněla. Zmiňte v tomto příspěvku, kam těch 5% chcete přidat, ale prosím, nerozdělovat je!

Trevis - promin, že to tak trvalo ..

Sako.odnesl a vrátil, coz se mu libilo a ještě více se mu líbilo, že mi daroval jeho vlastní sako, usmál se a oblékl si ho. "dobre, to by šlo, jsme domluvený" zadíval se mi dlouze do očí, poté Trevis mohl počítat zatočení hlavy a třes rukou, tím mu daroval jeho schopnost, kterou má na první úrovni. "hotovo, jen musíš trénovat a zdokonalovat ji" pousměje se. "děkuji ti, teď mě.tu prosím nech." poprosí, aby.odešel a napije se vody, kterou mi donesl.

// + zvláštní schopnost zpomalení .. Do profilu to dostaneš, až budu na PC .. Na mobilu to.nejde ..

// Trevis - odepisi zitra ..

Trevis

"Podvodník? i kdyby ano, nic mi nemůžete udělat" řekne klidným hlasem, Ten kluk se mu moc nelíbí, je namyšlený, neochotný, vůbec nechápe, proč za ním lezl. Celou tu dobu Trevise pozorovala když mu donesl vodu, tak poděkoval, na sako se jen nevěřícně podíval "ty jsi zloděj? to je kradené sako" podívá se do sálu, zrovna jeden pár přišel k tomu stolu a nejspíše to sako hledají. "Akorát si budou myslet, že jsem to ukradl já, to nemůžu dopustit, běž jim to oznámit a zatím si cestou rozmysli, co by to mělo být za zvláštní schopnost, mohu ti nabídnou toxické sliny, zocelovatění, laser, zpomalení, obrana, vnímavost, lepení nebo zosobnění." řekne a napije se vody. Čeká, až úkol dokončí.

// http://www.shadowhill.tode.cz/index.php?a=info-1/zvlastni-schopnosti - více ke schopnostem ..

Trevis

Na neochotu už nic neříká. "Nikdy nevíš" řekne na to, že se možná vidí naposled. Každopádně mu odpoví na jeho otázku jen kývnutí, že by si měl vybrat jen jednu. "Je to spíše zvláštní schopnost, než magie, ale i v tí se můžeš zdokonalovat. Po splnění mého přání se domluvíme, jaká konkrétní by to byla" zkusí s ním vyjednávat. "Není to nic složitého, jen moc prosím" usměje se, snaží se být zdvořilí a malou odměnu mu nedá. Pokud ho vážně obdaří zvláštní schopností.

Trevis

"Možná? no já nevím, přijdete mi neochotný, nevím, jestli to má cenu vás o něco prosit" zamyslí se tak nahlas, ale nějak to dál neřeší, je to slušný člověk a proto, když ho už poprosil, tak to tak zůstane. "Aha, takhle to myslíte, no, jsem člověk, stejně jako tvý kamarádi se učí magiím, i já se je učím a zdokonaluji si je a pokud umíte číst myšlenky, není těžké zjistit jméno" řekne mu to narovinu, není to obyčejný člověk, ale upír, lidem by tohle neřekl. "Dobře, dám ti tedy na výběr, buď to mohu pomoci se zlepšit, třeba zesílit nebo zrychlit, nabídl bych zdokonalit magii, ale mám takový pocit, že žádnou nemáš. V tom případě ti mobu nabídnout nějakou zvláštní schopnost. Ale jestli máš spíše zájem o diamanty, také jsou k dispozici" dá mu tedy na výběr.

Trevis

"to ke fajn, člověk se musí umět bavit" trochu se mi na tváři vyklube úsměv. "potřeboval bych sehnat sako a dolít vodu, odměnil bych se ti čímkoli, co potřebuješ,.to pro mě není problém a pokud by jsi to sako někomu sebral zde.přítomných, dal bych ti pro něj.diamanty, abys to měl jednoduší." o obyčejné věci nestojí, přijde mu namyšlený, ale to je jeho věc, každopádně je zvědav o co si řekne. 'nemám jméno, jsem tulák, který ztratil jméno před mnoha lety" pokrci rameny je mu to.nějak jedno, nevadí mu o tom mluvit.

Trevis

Jak tam tak seděl sám.a rozhlížel se, zjistil, že je to.víc společenská akce, než si.myslel. on přišel oblečený tak, jak chodí normálně, ale všichni ostatní to brali spíše jako ples. Poté si k němu prisedl mladý muž. "zdravím, bavim se, docela" odpoví na jeho otázku. Prohlédne si ho, zadíval se na.něj ...okamžitě zjistil, že je to.upír. "a vy, Trevisi?" optal se ho na oplátku. Jmeno zjistil diky svym silam. Potom ho napadlo, co by pro něj mohl udělat. "myslite, že byste pro mě mohl něco udělat? Odměním vás." slušné se zeptá.

// promin za chyby, mobil ..

Victorie

"Děkuji mockrát" podívá se na peníze. "No, jak myslíte, když chcete" usměje se a peníze schová a napije se vody. "Nevyrušila, příjemná společnost. Navšívila mě? abyste o mě psala? to asi raději ne, ale děkuji za nabídku" slušně ji odmítne, přeci ji o sobě nemůže říci, je to obyčejný člověk. "děkuji vám za vše a užijte is večer" usměje se na ni. Poté se ji zadívá do očí, ona pocítí lehký mráz na zádech, tím ji věnoval 5% do rychlosti.

Dále tam sedí sám a popíjí vodu, sedí v rohu u jednoho stolu pro dva.

// + 5% do rychlosti

Vistorie

"omlouvám se, jestli jsem vás nějak ztrapnil, to jsem nechtěl" řekne upřímně. Poté se ho zeptá na vodu "obyčejná bude lepší, děkuji a snad se tedy nebudou zlobit, nebojte, potom už vás nebudu zdržovat a budete se k nim moci přidat. " usměje se a podá ji peníze na vodu. "Tady a zbytek si nechte" peněz má dostatek, i když to tak možná nevypadá, je je moc prostě nevyužívá, nemá k tomu ty správné chvíle ani potřebu, tak jak žije, je spokojený. "A přeji vám hezký večer" usměje se a čeká na svou vodu. Je velmi vychovaný.

Victorie

"Bohužel". Když se mu uklonila, musel se usmát, poté začala tančit, prohlížel si pečlivě její kroky, když už tančila několikáté kolo, tak ji oslovil "kouká se na vás krásně, děkuji, teď bych váš ještě poprosil o půlitr vody, byla byste tak laskava?" usměje se a rukou si lehce nadzvedne kapuci, aby mu nepadala do očí. Poté si všimne, že na ni nejspíše čekají přátele. "Nezdržuji vás? myslím, že začali bez vás" řekne a přitom se dívá na Willa a Dianu.

Victorie

"Vůbec se za nic neomlouvej, chápu to, nic si nedám, děkuji, možná časem jen vodu" je to vychovaný muž, i když se může zdát poněkud zanedbaný, je slušný. "Posaď se" ukáže rukou na židli. "Přeci jen by jsi pro mě mohla něco udělat, nebude to nic složitého, jen bych potřeboval, aby jsi mi ukázala jak se tančí Valc? šlo by? bohužel si s tebou nezatančím, mé nohy neslouží tak, jak bych si přál, ale rád bych ten tanec rozeznal" počká na její reakci. Samozřejmě se ji za to odmění, pokud bude ochotná zde vypadat divně, když bude sama tančit Valc.

// úkol prosím splň v jednom příspěvku minimálně o 6 řádcích .. :)