Příspěvky uživatele

Na tváři se mi objevil vítězný úsměv. „Jeden naštvaný bývalý je asi to poslední, co bych měl brát jako překážku“ ujistil jsem ji a propletl si s ní prsty. Musel jsem jí dát za pravdu, tohle byl pro mě vážně skok do neznáma a vlastně jsem pořád tak nějak nemohl uvěřit, že jsem to vážně udělal. „No, tak to už se na to teď těším“ shrnul jsem tak obě dvě její věty a doufal, že má pravdu a mě se to vážně bude líbit. Věděl jsem, že i když Lott se jistě snažit bude, to jak dlouho nám to vydrží je ze značné části postaveno taky na mě a já jen doufal, že nezklamu. No sláva pomyslel jsem si po její další větě, trochu jsem měl obavy, že si v tom teď bude libovat, ale naštěstí nic takového se nekonalo. Nahlas jsem na to nijak neodpovídal, protože mi vlastně ani nedala možnost, ale zároveň jsem svůj souhlas nemohl vyjádřit lépe než vášnivým opětováním jejích polibků, zatímco rukama jsem ji pohladil po tvářích a na chvíli tak přejel dozadu do vlasů. Než jsem odpověděl na její otázku ohledně toho, co bych chtěl dělat musel jsem se pobaveně usmát. "Tohle se mi na tobě vždycky líbilo, že jsi taková akční a vždycky máš spoustu nápadů" prohodil jsem, ale nad tou pravou odpovědí jsem vlastně vůbec nepřemýšlel, stejně by to bylo zbytečné. "No podle toho, o jaký film by se jednalo a vlastně, původní plán přece nebyl koupat se v jezeře, ty sis měla vybrat a očividně sis vybrala toto, takže by jsme možná měli využít toho, že jsem taky jednou vymyslel něco, co neni hned na zahození a tys o tom alespoň chvíli přemýšlela" ušklíbl jsem se, upřímně bylo mi úplně jedno, co budeme dělat, ale tak když už se namáhala s vyjmenováním některých možností.

Poslouchal jsem její jakoby varování a jen nad tím zakroutil hlavou. Je sice hezký, že je tak starostlivá, ale pro mě je to naprosto zbytečný. „Lottie, Lottie, tohle byl hodně špatný způsob, jak se vyhnout odpovědi, vážně, přece sis nemyslela, že se budu bát nějaký výhružky tvýho bejvalýho“ řekl jsem klidně. Já bych si jednak nikdy nepřiznal, že by mohl být někdo silnější než já a taky se mi za ty léta celkem potvrdilo, že takových opravdu moc není a navíc podle toho, co jsem o něm zatím od Lott slyšet to byl stejně nějaký magor, takže to bude plno keců a skutek utek a když už, tak bude stejně naprosto neškodný. Jak o tom tak přemýšlím, tak jsem se vlastně jen málo kdy setkal s nějakým odporem už asi jen proto, že já prostě neváhám, zabíjení pro mě bylo donedávna mým denním chlebem a nikdy jsem nepocítil něco jako špatné svědomí nebo slitování, zkrátka mi bylo fuk, jestli někdo umře nebo bude žít. Donedávna jsem chránil jen svůj vlastní život, teď se dá říct, že mi záleží i na životě Lott, ovšem to je jediná výjimka, jinak se se mnou žádné převratné změny nestaly. Navíc jsem šíleně tvrdohlavý, takže abych odešel jen proto, že mi to řekla, bylo naprosto vyloučený.

Sledoval jsem ji a čekal na odpověď, vlastně jsem se skoro i bál toho, co mi na to řekne, protože i když jsem jí podal pravdivou odpověď, rozhodně to nebylo to, co očekávala. Když začala s tím, že z ní dělám lepšího člověka respektive upíra, navenek jsem se tvářil pořád stejně, ale v duchu jsem se tomu musel zasmát. Přišlo mi neskutečné, že bych zrovna já měl někoho dělat lepším. Mé pocity se během toho jejího proslovu trochu změnily, sice jsem věděl, že se do mě zamilovala, ale když to řekla nahlas, bylo to vážně zvláštní. Neslyšel jsem to poprvé, ale tentokrát to bylo jiné, neměl jsem chuť se jí vysmát nebo si alespoň v duchu říkat, jak je naivní a jakou dělá chybu, spíš přesně naopak, jakoby se její pocity netýkaly jen jí, ale i mě. Byl jsem tímto šokujícím zjištěním vážně překvapen. Po celou tu dobu, co jsem Lott pozoroval, mi připadalo, že je ještě docela v klidu, i když jsem věděl, jak moc jí to mohlo zasáhnout, takže když hned poté, co domluvila, zmizela do svého pokoje, naprosto jsem to chápal, i když na druhou stranu, co vlastně čekala, že řeknu? Čekala, že se nějakým zázrakem změním a okamžitě budu bez problémů souhlasit? No, nejspíš jsem to měl udělat. Když už jsem byl osvobozený, oblékl si své trenky a vracel se zpět ke kuchyni, kde jsem na sebe natáhl kalhoty. I když jsem teď nejspíš ten poslední, koho chce vidět a kdo by za ní měl jít, stejně asi přesně to udělám. Trápilo mě, že je nešťastná a ještě víc, že tentokrát za to můžu jen a jen já. Nevím pořádně, co to způsobilo, ale teď už jsem si byl jistější, možná mi konečně pořádně otevřela oči a já si byl schopen přiznat téměř celou pravdu. Už jsem se nezdržoval s dalším oblečením a šel za ní, avšak než jsem vzal za kliku, chvíli jsem zaváhal a nakonec předtím pro jistotu zaklepal. Choval jsem se pomalu jako bych se snad bál vstoupit. „Charlotte…“ vyřkl jsem její jméno dřív, než jsem začal dál mluvit. Přišel jsem k ní a posadil jsem se vedle ní. „Vím, že jsem říkal, že ti nebudu moct být věrný, což částečně pořád ještě platí, ale na druhou stranu jsem to taky nikdy nezkoušel tak co já vím, možná by to šlo. Celou tu dobu totiž váhám ne proto, že bych tě nechtěl, ale proto, že mám strach, že ztratím velkou část svého dosavadního života, ale…pravdou je, že mi na tobě vážně záleží, takže jestliže je i ta nejmenší pravděpodobnost, že nám to nezkrachuje hned v prvním dnech, tak to chci zkusit. váhavě jsem se usmál, ale přitom jsem měl pocit, jakoby to najednou ze mě všechno spadlo.

„Fajn já to zvážím“ odvětil jsem s úsměvem a možná trochu nervózně ji pozoroval. Když položila tu pro oba už dlouho známou otázku, v tu chvíli by se ve mně asi krve nedořezal. Věděl jsem, že jednou si o tom budeme muset promluvit a tušil jsem, že by se na to teď mohla zeptat a přesto to pro mě bylo jako rána do srdce. Soudě podle této reakce by asi každý tipoval, že řeknu ne, ale já nemohl a ani nechtěl, ovšem prosté ano jsem říct taky nemohl. Neznal jsem odpověď a přesto jsem teď musel nějakým způsobem odpovědět. Na druhou stranu mě lákalo zkusit něco nového a když zjistím, že k tomu prostě nejsem, tak přece i ze vztahů se dá vycouvat nebo lépe řečeno je ukončit, i když je to trochu komplikovanější. Nakonec jsem se přinutil podívat se jí do očí, i když po pravdě i s tímhle jsem měl nyní problémy. „Lott..proč zrovna já? Já ti nikdy nebudu most být úplně oddaným a věrným přítelem, jakého by sis jistě zasloužila, já prostě takový nejsem" řekl jsem nakonec upřímně, neboť když to vezmu zase z jiného úhlu pohledu, tak já jí na to teoreticky kývnout můžu, ona dobře ví jaký jsem, takže by si s tím vlastně měla dělat hlavu spíš ona, jestli chce zkoušet vztah s někým, u koho si nemůže být naprosto jistá, že by ji nikdy nepodvedl. Je sice pravda, že Lott pro mě opravdu něco znamená, ale to ještě neznamená, že už mě rázem žádná jiná zajímat nebude.

Tahle situace, kdy nemusím vůbec nic dělat se mi líbila čím dál tím víc. „No právě, takové sliby se plní dobře“ odvětil jsem poté, co mne políbila. Na chvíli jsem se zamyslel nad odpovědí na její laškovní otázku, nakonec se šibalsky pousmál a odpověděl trochu jinak a po svém, takhle by to bylo moc jednoduché. „Takhle by ses moc nechytila, měla by sis sama stanovit podmínky a navíc…mě se tohle začíná docela líbit“ ušklíbl jsem se, opět jsem se z toho chtěl nějakým způsobem vykecat, protože já jí sice můžu nabídnout všechno možné, ale to, co by doopravdy asi chtěla, zatím nevím, jestli jsem schopný jí dát. Možná, že se prostě jenom bojim, že by se mi to nakonec mohlo zalíbit a já bych tak ztratil část svýho já, přece jen tenhle život vedu už opravdu dost dlouho a za celou tu dlouhou dobu jsem ho nikterak neměnil, takže risknout opravdový vzájemný vztah by byla obrovská změna v mém dosavadním životě. Možná jsem se taky bál toho, že bych najednou nevěděl, jak se mám chovat, nebyl bych tak sebejistý, ztratil bych jistotu a co by se stalo, až se kolem mě zase bude motat nějaká cizí hezká holka, o tom jsem radši ani nechtěl přemýšlet, dobře jsem věděl, jak by to nejspíš dopadlo.

Cítil jsem, jak se mé bezchybné rty přetrhly a následně jsem ucítil pach krve, mé krve, ovšem poté, co jsem jí bůhví jak dlouho sál její krev jsem jí tohle nemohl odepřít, navíc to bylo jen pár kapek. Užíval jsem si každičký její polibek a když jsme si pak vyměnili pozice, už jsem se chystal nějak zapojit své ruce, ale Lott byla rychlejší a dala mi je za hlavu. Jistě by nebyl žádný velký problém je dát zase zpět, silný jsem na to byl dost, ale to jsem zatím neměl v úmyslu. "A co se mnou hodláte udělat?" zadíval jsem se jí do očí a zprvu jsem se chtěl začít smát, ale nakonec jsem udržel svou dokonale vážnou tvář. Než mě znovu políbila, zkoumavě a neskrývaně jsem si ji prohlížel, připadala mi snad ještě víc sexy než obvykle. Bylo to zvláštní, nic nedělat, nemít to pod kontrolou a být de facto odkázaný pouze na to,co udělá ona, ale přesto se mi to líbilo. Když se mi pak znovu podívala do očí, úplně jsem očekával nějakou hrozně sentimentální, citově založenou větu. "Nemáš za co děkovat...ostatně slíbil jsem ti přece, že ti pomůžu, a kupodivu to alespoň podle mě trochu zabralo" pousmál jsem se. Vlastně jsem jen zkoušel, co všechno mi dovolí udělat a s takovým výsledkem jsem ani nepočítal, takže do jaké míry má léčka šokem zabrala si nejsem úplně jistý.

Brzy na to, co jsem ucítil, že ona už svého cíle dosáhla, jsem to už prostě nedokázal a ani nechtěl dál oddalovat a po pár dalších přírazech vyvrcholil také. Navíc už jsem neměl ani důvod, proč to dál oddalovat, když Lott už svůj orgasmus prožila, je sice pravda, že jsem se vždy staral jen o sebe, ale vyvrcholit dřív než ona by bylo prostě pod úroveň. Pak už jsem ho z ní vytáhl, na malý okamžik všeho nechal a jen to rozdýchával, než jsem se k ní zase sklonil a znovu jsem se začal věnovat jejím rtům. Když Lott zapojila jazyk, vůbec jsem se tomu nebránil a s notnou dávkou vášně si začal pohrávat s jejím jazykem. Všiml jsem si, že tentokrát jsem byl sám od sebe něžnější a ani nevěděl, co to způsobovalo. Cítil jsem, jak pevně si mě u sebe drží, jakoby se snad bála, že se teď seberu a odejdu. Musel jsem se nad tím pobaveně pousmát, tedy ne že by jsem to nikdy neudělal, ale tohle rozhodně nebyl ten případ. I když bych možná měl, mě se odtud zkrátka nechtělo, dobře když bych si to konečně vážně měl přiznat, tak se mi vlastně nechtělo od ní.Bavilo mě s ní trávit čas a vlastně mě to svým způsobem i děsilo.

Je pravda, že nebyla zrovna nejtišší, což byl jasný znak toho, že se jí to pochopitelně líbí a užívá si to a že jsem prostě vážně dobrej, ne že bych to předtím nevěděl, ale je fajn mít to čas od času tak krásně potvrzené a to, jak se na ni potom budou dívat sousedé, bylo asi to poslední, co bych právě já měl řešit. Na druhou stranu, její výkřiky i mě samotného dost vzrušovaly a v kombinaci s tou krví to bylo k nevydržení, takže jsem občas slastně vydechl nebo ze sebe naopak vydal nějaký vzdech a zároveň jsem začal přirážet snad ještě rychleji a byl tak vážně rád, že je Lott upírem. Když už se mělo blížit moje vyvrcholení a jakože to kupodivu netrvalo tak dlouho neboť tohle bylo vážně skvělý, zase jsem o něco zpomalil, abych to ještě trochu oddálil a celé to tak protáhl, ale bylo mi jasný, že ani tohle mi už moc dalšího času nenažene. Celou tu dobu jsem se tvářil víc než spokojeně a opravdu jsem si to užíval, připadalo mi to takový jiný, takový správný, což ale určitě nebylo, protože jsem si to chtěl všechno vyřešit a mám takový pocit, že to, že se s ní znovu vyspím bude sice teď skvělý, ale bude to mít naprosto opačný výsledek a já se do toho zamotám ještě víc. Naštěstí jsem na nějaké uvažování neměl ani trochu čas a znovu jsem ji začal nejprve horlivě, ale později spíš procítěně líbat.

To, jak mě Lott chytla na ramenech způsobilo, že nejspíš budu mít modřiny, ale momentálně jsem to neřešil stejně to brzo zase zmizí, to bylo kouzlo upířího sexu, mohli jsme si dovolit to, co by lidi jednak nikdy neudělali a když už něco ano, nejspíš by je to stejně minimálně pozastavilo. Přesně tyto výhody mělo i její další počínání. Tempo jsem nezrychloval, právě naopak pohyboval jsem se dlouhými, táhlými pohyby a vždy ho z ní vytáhl téměř až po žalud. Nechal jsem její krk krkem, teď jsem měl mnohem zajímavější činnost, její horké krvi ztékající po prsou prostě nebylo možné odolat. Krátce jsem se jí zadíval do očí, než jsem se rty přesunul k jejím prsům a jakoby jsem slízával krev z jejího těla až jsem se dostal zpět ke krku, kde jsem ještě zatnul zuby do její kůže, abych si mohl její krev ještě víc vychutnat, zkrátka jsem jí měl málo a i přes to, že jsem věděl, jaký to bude mít důsledky jsem se nechtěl ovládat. Připomínalo mi to můj starý život, až na ten rozdíl, že Lott to na rozdíl od lidských dívek přežije. V době, kdy jsem znovu ochutnal její krev jsem téměř nevědomky začal přidávat na tempu, takže když jsem se konečně donutil přestat sát její krev, už to dávno nebyly dlouhé a táhlé pohyby.

Opět jsem slastí přivřel oči a brzy na to jsme se ocitli na gauči. Původně jsem měl sice trochu jiné plány, ale tohle mi taky nevadilo, ani tohle totiž nebyl vůbec špatný nápad. Natáhl jsem se k ní a začal ji poměrně dravě, hladově a za pomoci jazyka líbat. Jednou rukou jsem jí masíroval prso a druhou ji provokativně pohladil po stehně, přičemž jsem si stále nesmírně užíval všechny její doteky a jednou jsem slastně vzdychl. V době, kdy už mohla dobře pocítit, jak ji moje chlouba tlačí do slabin, mi přes zadek přetáhla trenky, takže jsem si je rychle sundal a ještě dřív, než jsem se natáhl zpátky k jejím rtům, sundal jsem i Lott poslední kus oblečení. Zlehka jsem ji políbil na vnitřní stranu stehen a na podbřišek, pak už jsem se vytáhl zpátky do původní polohy, ale už to nemohl dál prodlužovat, na to jsem po ní až příliš toužil. Upřeně jsem se jí zadíval do očí a pomalu do ní vnikal, zatím jsem se rozhodl na chvíli udržovat takové střední temno, znovu jsem ji začal líbat a po chvíli přešel z jejích rtů ke krku.

S celkovým vývojem situace jsem byl celkem spokojený a vážně si to chtěl užít snad ještě víc než kdy jindy, jako bych si snad chtěl něco dokázat či ujasnit. Po chvíli mě začala líbat zase o něco vášnivěji, což jsem s radostí uvítal, i když bylo možný, že to dělá jen proto, abychom se nějak sladili, abych byl prostě spokojený, ale teď jsem to nemínil řešit. Když svou ruku přesunula k rozkroku, na okamžik jsem přivřel oči a i mě tato poloha nejspíš ze stejného důvodu přestala vyhovovat, takže jsem byl jedině rád, že se ke mně znovu otočila čelem. Její doteky se nemohly obejít bez reakce takže můj kamarád minimálně narůstal a když se jí konečně podařila rozepnout mi rifle, prostě jsem z nich jen vystoupil a odkopl je někam ke straně. Poté jsem ji zase začal líbat, jednou rukou opět zabloudil k jejímu rozkroku, kde jsem vlastně začal tam, kde jsem předtím skončil a druhou ji hladil po bocích, bříšku, vlastně tak nějak celkové, kam jsem momentálně dosáhl. Šíleně jsem po ní toužil a je celkem s podivem, že se zatím pořád držím, ale pravdou je, že se už nemůžu dočkat.

Opět jsem se zatvářil spokojeně a tentokrát za to mohla její řekněme ochota pokračovat, když přiložila svou ruku na tu mou a sama mě navedla na to kýžené místo. Vlastně mě to dost udivilo, ještě před chvílí jsem se jí nemohl skoro ani dotknout a teď tohle? No pro mě to nyní každopádně znamenalo zelenou. Když zvedla levou ruku a dala mi ji za krk, vykonal jsem tento pohyb vlastně s ní, neboť jsem svou rukou ve stejnou chvíli přejel směrem vzhůru po té její, než jsem se vrátil zpět k prsům. Pravou rukou jsem zatím začal dráždit klitoris a jeho okolí, přičemž jsem několikrát zajel prsty i dovnitř. Následně na to mě začala líbat a já se vlastně i těšil na další polibky plné vášně a místo toho se dostavily zcela opačné. V těhle bylo na můj vkus až moc lásky a já náhle nevěděl jak na to reagovat, což způsobilo, že moje chvilkové zaražení mohlo být dobře postřehnutelné. Nakonec jsem jí začal její něžné polibky oplácet, přece jen pořád jsou to z mého pohledu jen polibky, neni to vyznání lásky, tak není důvod k obavám. Vlastně určitý cit v tom byl, přece jen Lott už mi opravdu není lhostejná, to si zkrátka musím přiznat, ale že by byly plné lásky, to rozhodně ne. Možná se tak nestane nikdy, možná si jednoho dne budu muset přiznat i tuto skutečnost, ale zatím bylo zřejmé, že jsem se nikam moc dál nedostal, tudíž k tomu všemu oba stále přistupujeme trošku jinak.

Opět jsem cítil, jak se celé její tělo chvělo, ale tentokrát jsem to už vážně neřešil. Jak jsem měl její holý krk jako na dlani, přepadla mě touha po její krvi, ale vzhledem k tomu, že jsem věděl, co by to nejspíš se mnou v této chvíli udělalo, zůstala její kůže prozatím neporušená, teď jsem to pro jistotu nechtěl uspěchat. To, jak se ke mně svým zadečkem tak tiskla, mě děsně vzrušovalo, jednu ruku jsem přemístil k jejím prsům, které jsem všemožně hladil a občas lehce stiskl, ale vzhledem k tomu, že v plném přístupu mi bránila podprsenka, hodlal jsem tuto maličkost ihned napravit. Z této strany bylo rozepínání podprsenky ještě jednodušší, takže jsem ji rychle rozepnul, přejel Lott po ramenech a rázem byla podprsenka na zemi a mě už nic nebránilo v pokračování v předchozí činnosti. Pravou ruku jí položil na bok a levou se vrátil k předchozí činnosti s prsy. Brzy jsem i pravou ruku víc zaměstnal a přesunul ji níž k jejímu klínu, ale zároveň jsem si byl vědom toho, že bych možná měl být trochu opatrný vzhledem k tomu všemu, takže jsem spíš přejížděl jen přes kalhotky a pod ně zajel vždy jen okrajově.

To, že mě kousla do rtu mě možná trochu paradoxně ještě víc nabudilo a s překvapením jsem zjistil, že mi připadala roztomilá a sexy zároveň, což zrovna v mém případě většinou nešlo moc ruku v ruce. Jednou rukou jsem vyjel nahoru a hladil ji po zádech do doby, než se ode mě odtáhla, to pak mé ruce skončily někde u pasu, ale ani omylem se nehnuly z jejího těla. Upřeně jsem se jí zadíval do očí a snad prvně jsem si opravdu přál vědět, co si myslí, neboť empatičností a podobnými vlastnostmi jsem nikdy příliš nedisponoval…a nikdy mi to teda ani nevadilo. Pozoroval jsem ji a na tváři se mi zatím tvořil úsměv. „S radostí“ odvětil jsem jen tak pro úplnost a už se chystal na rozepínání šatů. Po pravdě jsem tyhle malé zipečky u šatů nesnášel, bylo pak mnohem komplikovanější holku zbavit oblečení, než když má nějaké tričko, na druhou stranu za ten pohled na ně to stálo. Naštěstí jsem po těch letech opravdu neměl problémy s rozepnutím jakéhokoli kusu ženského oblečení, takže jsem jí po chvíli i tyto šaty bez problému sundal. Velice nečekaně se pod nimi skrývalo modré krajkované spodní prádlo. Objal jsem ji zezadu kolem pasu a začal ji líbat na krku na té straně, ze které si tak krásně odendala vlasy.

Lepší se prolétlo mi hlavou a kupodivu jsem neměl na mysli techniku líbání ani nic podobného, ale prostý fakt, že mi nerozcuchala vlasy. Když připojila jazyk, s radostí jsem to uvítal a do této hry se okamžitě zapojil, zatímco rukou jsem přejel od boku k pasu a odtud pak dozadu na záda, tedy alespoň do doby, než jsem se najednou ocitl zády ke zdi. Trochu šokovaně jsem vydechl, ale vesměs jsem byl s touto změnou spokojený. I mé polibky nabraly na intenzitě, vášni a hlavně touze, zatímco mé šikovné ručičky už si razily cestu tentokrát nikam jinam než k jejímu pozadí, které jsem stiskl. Cítil jsem nepatrnou změnu teploty celého jejího tělo, ale nijak mě to nezastavovalo, i když mé myšlenky se úplně zastavit nedaly. To s ní vážně dělám takový divy a nebo se k tomu připisuje ještě taková nepatrná drobnost o které mi ještě neřekla.. nemohl jsem zapomínat na to, že stejně tak jako je možný, že žádnou magii nemá, tak je i možný, že ji má, tak proč by to nemohlo být zrovna tohle. V jednu chvíli jsem se na okamžik přestal věnovat všemu, co jsem právě dělal a rozhodnutě a hlavně rychle si přetáhl tričko přes hlavu, stejně už nemělo žádný význam.