Příspěvky uživatele

Počítá s tím, že se jí bude hůře chodit, že to bude bolet a bude vypadat jak naprcanej kačer, ale to ji absolutně nezajímá, ne teď, jelikož teď měla úplně jiné starosti. A to, jak co nejlépe dosáhnout vrcholu. No s ním to půjde samo, protože s každým dalším přírazem cítila, jak se její orgasmus blíží. Vrtěla se na něm, prostě už chtěla, aby ten úžasný pocit přišel. Z úst kromě vzdechů vycházelo i občasné vyřknutí jeho jména, prostě se neudržela a to to jinak zvládala obstojně. Prostě upír. To si bude opakovat pořád, ale co. Maximálně si to všechno užívala, občas se natáhla k jeho obličeji a ukradla si další polibky. Jeho přirážení bylo opravdu bolestivé, to musí uznat, ale zase ji to více vzrušovalo. Vlasy měla totálně rozcuchané, ale to ji vůbec nezajímalo. Cítila, jak se blíží naprostý vrchol, a předpokládala, že i u Trevise tomu tak je, proto ji ani nepřekvapilo, když se znovu octla pod ním. Vjela mu oběma rukama do vlasů, které několikrát prohrábla a také si nedělala starosti s tím, že by mohla otěhotnět. Pravděpodobnost je minimální a navíc brala antikoncepci, při její povaze a způsobu "zábavy" je to už taková nutnost. V okamžiku, kdy do ní Trevisův kamarád vnikl až nadoraz naposledy, se ozvalo jakési *křach!* a oni sletěli k zemi. V ten samý moment však také vyvrcholila stejně jako Trevis. Hlasitě vzdychla a vůbec neřešila, že právě rozbili jeho konferenční stolek. Pár střepů se jí zabodlo do zad a stehen, ale jsou to jen povrchová zranění, která do chvilky zmizí. Zhluboka vydechla a podívala se na něj se slabým úšklebkem. Byla spokojená. Ano, byla. Sex s upírem je něco absolutně jiného než s obyčejným smrtelníkem. A touha po opakování byla čím dál větší. S jeho pomocí se vyhoupla na nohy a pohlédla na něj. Bude to chtít sprchu. Ještě teď. "Kde tu máš sprchu?" Zeptala se ho bez nějakého otálení se stálým šklebem ve tváři. Když jí to nakonec prozradil, vydala se tím směrem, přičemž ještě posbírala svoje věci, které byli povětšinou na zemi a zamířila do koupelny, kde se osprchovala, oblékla a vyšla ven. To, co tu ještě před chvílí prováděli se odráželo na její chůzi. Šlo to hůř, ale to přejde. Opřeli se do toho ale festovně, hlavně Trevis. Přišla zase k němu a pozvedla jedno obočí. "Možná se ještě uvidíme..." Řekla polohlasně a tajemně, přičemž k němu natáhla ruku, uchopila jeho tvář a naposledy ho vášnivě políbila. Neřekla mu rovnou, že se neuvidí, ale také mu neslíbila, že si tohle ještě někdy zopakují, i když ve skrytu duše tak trochu doufala, že jo. No ale nebude tady jančit, jakože chce další kolo. Ne, takhle to u Ainy nefunguje. Odtáhla se od něj a s úšklebkem na sebe natáhla mikinu, ve které si šla původně zaběhat. Plány se pěkně zvrtli. Ale nakonec výsledek stojí za to, i když porušila veškeré svoje zásady, co se upírů týče. Tohle je jediná výjimka!
"Měj se." Pověděla a krátce se mu ještě provokativně zahleděla do očí. Pak už se však vydala ke vchodovým dveřím, kde si nazula boty a vyšla ven. Jen, co se za ní zavřeli dveře, dala se do přemýšlení. První a poslední upír... jenom on, nikdo jinej, Aino!.... Ale zavři hubu... Dohadovala se sama se sebou v duchu. Jo, jenom Trevis a žádnej jinej upír. Její chůze byla z pohledu přihlížejícího možná trochu vtipná, ale ona by se tomu teď nesmála. Nevadilo jí to. To přejde...

Lhala by, kdyby tvrdila, že ji to nebolelo. Bolelo, což také dokazovalo její tiché syčení, ovšem jistým způsobem, který také převládal nad bolestí, ji tu uspokojovalo a to bylo mnohem silnější než nějaká bolest. Několikrát pod ním také slabě vyjekla, když si tak hrál. Pomalu ven a pak rychle a tvrdě zase zpátky. Hmm. To, že ji pak budou bolet kyčle a chození bude poněkud namáhavé ji teď nezajímalo, ale bylo jasné, že to tak opravdu bude. No co. Sváděla neustálý boj s jeho jazykem a když se konečně octla nad ním, jak plánovala, začala se pohybovat tak, jak to bylo příjemné jí. Ovšem i tak nezapomněla na jeho rty, ke kterým se zase automaticky přisála a ruku, kterou se ještě před okamžikem zapírala o stůl, mu vpletla do vlasů a zapřela se jen o loket. Hned na to tak udělala i s druhou rukou a společně a pěkně v rytmu se hýbali tak, aby to bylo co nejvíce příjemné, ale zároveň tvrdé. Trevis není jediný, komu se tohle líbí. Ušklíbla se mu do obličeje, znovu mu přejela zuby po spodním rtu a narovnala se. Slabě se prohnula v zádech, prsty vypletla z jeho vlasů a namísto toho si sama začala mačkat a přejíždět po svých prsou. Také zvýšila rychlost a intenzitu, se kterou si na Trevisovi pěkně hopkala. Jojo, na tohle dlouho nezapomene...

Svými nehty mu neustále přejížděla po zádech a jelikož si stačila povšimnout, jak na bolestné zarytí nehtů do jeho kůže zareagoval, rozhodla se to udělat znova. Teď už ale úmyslně, že ano. Zatlačila a od lopatek až po bedra mu přejela s nehty zarytými trochu více v jeho kůži, že škrábance by teď jistě vidět byli. Nemohla se nabažit jeho smyslných rtů, proto ho stále vášnivě líbala a přitom probíhala bitva mezi jejich jazyky, která snad nebude mít nikdy konce, pokud se oni sami nerozhodnou, že už by to stačilo. Nanejvýš spokojeně se pod Trevisem svíjela jako had a přitom párkrát udělala pohyby pánví proti němu. Ano, byl tvrdý, ale jí se tohle líbilo mnohem víc než nějaké až přesladce jemňoučké zacházení. Sama spíše vyhledávala tenhle styl. Znovu mu zasyčela do rtů a nedokázala zabránit ani pravidelným vzdechům, které občas přecházeli i v hlasitější sténání. Neunikli jí ani pravidelné pohyby stolu pod nimi. V duchu se tomu zasmála, ale podobných situací zažila již poměrně dost. Ale jak už bylo zmíněno, tohle je jiné, protože to je s upírem. V hlavě jí vyvstala otázka, co by se stalo, kdyby ho popudila slovy. Nějakou provokací... určitě by to nenechal jen tak a upřímně ji to i celkem zajímalo, ovšem teď se zase chtěla na chvíli chopit iniciativy ona. Několika opatrnými pohyby, opatrnými proto, aby z ní nevyklouzl, se přesunula nad něj a teď na něm krásně seděla. S úšklebkem na něj pohlédla, koleny se zapřela o stůl, jednou rukou taktéž a druhou mu přiložila na vypracovaný hrudník, kterému věnovala několik mokrých polibků než se na něm začala kroutit a pánví hýbat do všech možných i nemožných strach. Přitom se k němu sklonila a opět se zhostila jeho rtů. Po chvíli vrtění se na jeho chloubě začala hopsat nebo jak jinak to nazvat a to v poměrně rychlém tempu, kdy zavřela oči a nechala se unášet tou rozkoší.

Už dlouho to nevydrží, fakt ne. Tak moc ho chtěla, oba byli připravení, ale zároveň hráli tu menší "hru". Zajímavé. Trevis mohl cítit její bušící srdce a slyšet zrychlený dech, za což může jen a jen on. Čekala, co bude dál, polibky mu neustále oplácela, tělem se třela o to jeho, dotýkala se jeho rozpálené pokožky a už se nemohla dočkat. Ve chvíli, kdy fakt začala uvažovat, že povolí, pocítila, jak jí roztáhl nohy a pak se se svým kamarádem ponořil do nitra jejího lůna. V tom samém okamžiku se prohnula v zádech jako luk a místností se rozlehl její hlasitý sten, kterému prostě zabránit nemohla. Více zaryla své nehty do jeho zad a snažila se mu oplácet vášnivé polibky. Ovšem, při několika silných a tvrdých přírazech, kdy mu zasyčela do rtů, škubla oběma rukama, a tak ho asi pěkně poškrábala. Ale co mu je po tom, je to přece jenom upír, že. A ujišťovala se, že s ním je to opravdu jiné... lepší! Mnohonásobně!

Její hra se zjevně uchytila, protože jeho výraz se zdál být takový překvapený, nechápavý. Ha! S pozvednutým obočím na něj chvilku hleděla a byla spokojená s tím, co teď udělala. No, pak se zase vpila do jeho rtů a polibky mu oplácela a ani na jazyk nezapomněla. Ruce přesunula na jeho záda a více ho k sobě přitiskla. Cítila, jak se jeho kamarád otírá o její rozkrok a bylo opravdu těžké do vydržet a sama mu nepomoct, aby už nevešel dovnitř, ale hodlá to vydržet. Zlehka ho kousla do spodního rtu a přes holá záda mu začala přejíždět nehty, občas mu je zlehka i zaryla do kůže. On se určitě vzdá a jí se dostane pocitu vítězství. Je to potvora.

Užívala si jeho doteky a to, jak skvěle dokázal pracovat se vším, s čím se pracovat dalo, teď konkrétně myslí jazyk. Až moc dala průchod svým emocím, ale ono to jinak nešlo. Dávala mu dost jasně najevo, jak je velice spokojená s tím, co dělal. A ve chvilce, kdy přestal, po něm hodila velice vražedný pohled, ovšem za okamžik jí to zase vynahradil. Zasmála se mu do obličeje, když uslyšela ta slova. Co čeká? Že ho bude prosit? Ale noták. Ona není ten typ, kterej žadoní o sex, to ostatní prosí ji! Sice ji teda maličko dopálilo, že to neudělal rovnou, ale zvládla do skrýt za svrchní masku, kdy se zatvářila naprosto vážně a zákeřně se na něj zašklebila. Prsty jedné ruky začala přejíždět opět po jeho vypracované hrudi a obkreslovala jimi jeho svaly. Úšklebek vystřídala zvědavost. "Nečekáš snad, že poprosím..." Nadhodila, přestala mu rukou přejíždět po hrudníku, uchopila do dlaní jeho tváře a s lehkou silou ho donutila, aby hlavu dal do úrovně té její, přičemž ho znovu políbila. Zlehka se nadzvedla, čímž natiskla svůj rozkrok na ten jeho, aby ho vyprovokovala a zašklebila se. Kdo to vydrží dýl... schválně.

Oplácela mu hladové polibky a stále své tělo tiskla k tomu jeho, přičemž si hrála s jeho kamarádem. Čekala, až vyvrcholí a když se tak konečně stalo, trocha jí zůstala na ruce. Pohledem sjela dolů a zase na něj a ušklíbla se. Vůbec by jí nevadilo mu tu ruku nacpat pod nos, aby ji očistil, ale teď na to kašle a udělala to sama. Tak, on by byl a co ona? S pozvednutým obočím se mu podívala do očí a rukama začala putovat po jeho těle. Zaslechla jeho slova, na která zareagovala jen krátkým uchechtnutím. A zase stačila vteřinka a byli jinde. Zpátky na stole. Fajn. Jí to nevadí, přizpůsobí se jakékoliv poloze... jakékoliv možné poloze. Takže kdyby ho napadlo i něco jiného, no problema. Spokojeně se kousala do spodního rtu, když jeho rty putovali po jejím těle a skončili až u rozkroku. Udělala mu tam místo a krátce na něj s úšklebkem pohlédla. Kroutila se jako had a jednou rukou mu při tom svíjení vjela do vlasů, druhou nechala volně svěšenou přes okraj stolů a z úst se jí draly hlasité vzdechy.

Tiskla ho ke stěně a hladově si kradla jeho rty. Dech měla zrychlený a vzrušení teď ovládalo celé její tělo. Tohle už dlouho nezažila a že chlapíků měla fakt hodně. No, pravda, tohle je upír... rychle pohybovala rukou tak, aby ho dovedla až do samotných nebes, ovšem když se od ní trochu odtáhl a pověděl svoji prosbu, zamračila se a hned na to zamračení vystřídalo ušklíbnutí. To by chtěl... nebude dělat to, co si řekne a nebude ho poslouchat jako poslušný pejsek. "Ne." Zavrčela mu do rtů tajemně a zašklebila se. Tohle ho určitě dost dopálí, ale o to jí přece šlo. Musí mu dát najevo, že s ní to tak snadné není a i když si on myslí, že má navrch a bude tomu velet on, tak ho musí přesvědčit o opaku. Rukou nepřestala pohybovat, ale záleží jen na něm, jak to vezme. Sama už však cítila, že už to dlouho nevydrží... chce ho!

Byla spokojená s tím, co prováděla. Co mu prováděla. Uvědomovala si, jak ho tím musí trápit a jaké to pro něj musí být. Ale to se jí právě líbilo. Pracovala, jak nejlépe uměla, ale také ho přece jen nechala, aby si určoval tempo sám. Byla na to zvyklá a teď na chvilku povolila, aby si sám "řekl", co chce. Ale jen na dobu omezenou. Ve chvíli, kdy se postavila na nohy s tím, že už pokračovat nebude, Trevis měl zjevně jiný názor. S úšklebkem na něj pohlédla a ucítila, jak jí svého kamarádíčka vtiskl do dlaně. Povytáhla obočí nad těmi slovy. To by se mu líbilo. No, nakonec přece jen po chvilce rozhodování polevila a začala rychle pohybovat rukou tak, aby ho přivedla k samotnému vrcholu.

Na cucfleky byla zvyklá, ovšem tyhle byli opravdu prvotřídní a jen tak snadno je nezakryje... a bude muset, každý přeci nemusí vědět a vidět všechno. Teď se ale věnovala tomu jeho kamarádovi, který začínal nabírat každým okamžikem na větší a větší velikosti. Trochu ji to překvapilo, ale co, nemá si na co stěžovat. S menším úšklebkem se dala do práce, kterou, jak jí už mnohokrát potvrdili, dělala dobře, ba i ukázkově. K uším jí dolehli jeho vzdechy, které byli poměrně hlasité a ještě více ji rozpalovali a vzrušovali. Dělala vše jak nejlépe mohla a uměla. Různě střídala rychlosti a dávala si opravdu záležet, občas dokonce i schválně jen zlehounka použila zuby. Pak však přišlo něco trochu nečekaného. Tak se do té prácičky zabrala, že zapomněla, jak si chlapi rádi určují tempo, a proto sebou trochu překvapeně škubla, když se jeho nádobíčko dostala až tak hluboko, skoro až do krku, ale zvládla to a žádné dávné nepřišlo. Vzhlédla k němu a zákeřně se ušklíbla. Nechala ho, ať to ještě několikrát zopakuje, klidně... byla připravená... teď už jo. Opět ve svém tempu trochu zvolnila a tentokrát zase použila zuby, bohužel pro něj, trochu víc než předtím... Chvilku takhle pokračovala a dovedla ho až skoro k samotnému vrcholu, načež přestala a odtáhla se od něj. Jak on k ní, tak ona k němu. To si musí zapamatovat. Postavila se a s úšklebkem mu věnovala další a další vášnivé polibky, přičemž se svými boky natiskla na jeho rozkrok... hmm, už nechtěla dál čekat, ale zároveň ho chtěla prokovat a napínat, bavilo ji to.

Tiskla se k němu a i když mu nechtěla dopřát to potěšení, z jejích úst se začali linout tiché, ale pravidelné vzdechy, za které mohl právě on tím, co jí dělal. Ruce přesunula na jeho ramena, která sevřela v pevném stisku a zlehka do něj zaryla nehty pod tou vší rozkoší, kterou jí způsoboval. Ovšem, nečekala, že přestane zrovna ve chvíli, kdy se skoro octla mezi mraky. Vražedně na něj pohlédla a hluboce vydechla. Parchant... Prohnalo se jí myslí, když na něj hleděla a vzpamatovávala se. Ve chvilce však byla zase někde jinde. Tohle na upírech nesnášela. Vlastně všechno na nich nesnášela. Haha, hlavně, že sis tohohle pustila tak k tělu. Nepatrně se zamračila a už nechtěla dovolit podvědomí, aby ji tak hnusně hlodalo a provokovalo. Ruce mu opět obmotala kolem krku a chystala se ukořistit opět jeho smyslné rty, ovšem Trevis byl rychlejší a v okamžiku byla bez dalších kusů oblečení a hned na to se octla nějak moc vysoko. Klidně by teď s úšklebkem prohlásila: to je výhled.. ale to se nehodí. Pohlédla na něj z vrchu a jakmile začal pracovat jazykem, prohnula se v zádech jako luk a celé tělo se jí napnulo jako jedna velká struna. Kruci... do hajzlu... ač si to nechtěla připustit, zjišťuje, že s upírem je tahle aktivita mnohem zajímavější než s obyčejným člověkem. A co bylo horší, začínala toužit po opakování, i když před chvílí ještě myslela, jak po téhle jednorázovce zmizí. Sakra. Přidržovala se jeho ramene a zapírala se o zeď, co nejvíc to šlo. Teď se její vzdechy stali značně hlasitějšími a intenzivnějšími než předtím. Prsty na nohou se jí kroutili a momentálně si přála, aby ještě nějakou chvíli pokračoval. No, netrvalo to tak dlouho, jak si přála a už byla zase dole, ne však úplně na zemi. Vražedně se na něj podívala za tento den už po několikáté a okamžitě ho začala líbat s hodně velkou vervou, aby mu dala jasně najevo, jak se jí jeho jednání nezamlouvá. No stejně mu pak zase dala přístup ke svému krku, když zaklonila hlavu a přejela si zuby po dolním rtu. Když ucítila jeho prst uvnitř, slabě sykla, ale nikoli bolestí, to rozhodně ne, spíše slastí. Chvíli ho nechala, protože jí samotné se to velice líbilo, ovšem po chvilce sama "seskočila" dolů a přitiskla ho ke zdi. Teď si zase bude hrát ona... a bude ho trápit... Hladově ho líbala a mezitím si dávala tu práci, aby mu sundala kalhoty společně s boxerkami nebo co na sobě měl. Jakmile tak učinila, přesunula se níž, až poklekla a v jedné dlani uchopila jeho chloubu. Sama pro sebe se ušklíbla a jelikož s tímhle měla už značné zkušenosti a nijak jí tahle činnost nevadila, začala ho uspokojovat tentokrát ona. Ale mučivě pomalu... až po pár chvilkách trochu zrychlila a nakonec zapojila i svá ústa. Věděla přesně, co má udělat, aby mu způsobila co největší potěšení, ale zároveň také věděla, jak ho pěkně potrápit.

Po tomhle už se s ním nikdy neuvidíš... jako to děláváš skoro pořád.. jednou a dost... Honilo se jí v hlavě. Jo, bude to nejlepší, protože tohle je fakt jeden z největších úletů v jejím životě. Ba dokonce i ten největší. Přitiskla se k němu o něco více, protože už necítila žádnou bolest, takže se zranění již zahojila, skvělé. Rty putovala po jeho krku, nevynechala jediné místo, které by neobdarovala alespoň jedním dravým polibkem a sem tam o jeho kůži zavadila i zuby a musela se sama pro sebe ušklíbnout. Na okamžik pozvedla hlavu a zadívala se mu do očí zrovna ve chvíli, kdy jeho prsty začali pracovat. Uhm.. Spodní ret sevřela mezi zuby a přivřela oči, ve tváři spokojený výraz. Teď ho chvíli nechá, ale potom, až s tím přestane, se zase chopí iniciativy ona... a že to umí!

Oplácela mu polibky a každým okamžikem se stávali více a více vášnivější. Úplně zapomněla na to, že je to upír, ale co. Je to taky jen vlkodlak. A s její povahou se není čemu divit. Teď ji přemohl chtíč. Ve chvíli, kdy se její triko rozervalo na kusy na něj vražedně pohlédla. "Koupíš mi nový." Zavrčela mu do rtů a mezi zuby sevřela jeho spodní ret. Jak se octla nad ním a líbala ho, do obličeje jí napadaly její blonďaté vlasy, které ho jistě musely polechtat v obličeji. Nijak je neodendávala, ale namísto toho uchopila konce jeho trička a ve chvilce je měl dole. S úšklebkem mu přejela dlaní po vypracované hrudi a když jeho prsty zavadili o to nejcitlivější místo, opravdu tiše vzdechla a více se k němu přitiskla. S vážným výrazem ve tváři se s polibky přesunula níž, na čelist, přes kterou pokračovala až na krk, kde také hodlala chvíli zůstat než se rozhodne z něj servat ty kalhoty.

Stále se jí trochu hůře dýchalo, ale to už za chvíli odezní. Holt zlomená žebra se hojí hůř, proto také dávala pozor, aby si nezpůsobila zbytečnou bolest nějakým nečekaným pohybem. Hladově ho líbala a samozřejmě, stejně jako on, začal boj jejich jazyků, přičemž u toho spokojeně vydechla a zavrtěla se pod jeho doteky. Tahle poloha ji vyhovovala, jenže ve vteřince se najednou octla úplně jinde, přitisknutá na stůl a on nad ní. To neměla ráda. Ona byla ráda ta, co tomu "velí", ale teď se zdá, že takoví jsou tady dva. Ještě to můžeš ukončit... je to upír! Upír to je!! Honilo se jí v hlavě, ale bohužel, nedokázala zastavit. Byla ve svém živlu. Stále mu oplácela polibky a když jí začal stahovat kalhoty, v duchu se ušklíbla, nohy obmotala kolem jeho pasu a přitiskla ho k sobě, čímž mu znemožnila jí je sundat. Šikovně, ale přece jen opatrně, se s ním přetočila tak, že teď byla nad ním zase ona. Jo, tohle bylo lepší. Hleděla na něj z výšky a chvíli váhala... no nakonec po několika vteřinách se opět přisála k jeho rtům, jednou rukou mu zajela pod tričko, kde začala zkoumat jeho tělo a tu druhou mu vpletla do vlasů.

Fak se cítila zvláštně, jakoby to nebyla ona. Tohle by přece normálně nedovolila a teď se to dělo... nejhorší však bylo, že to nemohla nijak zastavit. A to byl sakra problém. Ovšem její podvědomí, které bylo zčásti hodně zvrhlé, teď přebíralo moc a nutilo ji s Trevisem spolupracovat, i když je to upír. Opatrně se přesunula do jeho klína, kde si na něj obkročmo sedla, nohy pokrčila v kolenou a rukama stále obepínala jeho krk. Možná, až se trochu vzpamatuje, tak se v ní teprve probere ta vlčice... ale trochu jiná. Uhm. Sice se jí moc líbilo, jak se svými rty otíral o její tenkou kůži na krku, ale ona chtěla okusit svými rty ty jeho. Ruce přesunul na jeho ramena, na která použila trochu síly, i když si stále pořád dávala pozor na pravačku, a donutila ho se víc opřít do gauče. Pak se svými rty vpila do těch jeho a úplně z hlavy vypustila onu myšlenku, že to je upír... bylo jí to jaksi jedno. Asi se pomátla.