Alex Rodriguez
JMÉNO, PŘÍJMENÍ: | Alex Rodriguez | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
POHLAVÍ: | Muž | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DATUM NAROZENÍ: | 18. 4. 1752 (věk zastaven na 22) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
RASA: | upír | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ZAMĚSTNÁNÍ: | nezaměstnaný | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PARTNERKA: | Charlotte Morris | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
RODINA:: | Matka: Scarlett Rodriguez - člověk Otec: James Rodriguez - člověk, kapitán u námořnictva Sourozenci: O žádných neví |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ZAJÍMAVOSTI: |
Na pravém rameni má tetování, které si nechal udělat při své návštěvě LA. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
VÝŠKA: | Vysoký (180 cm a víc) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
FYZICKÁ STAVBA: | Štíhlý, osvalený | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
VZHLED: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Alex měří kolem 185 cm a již na první pohled je vidět, že si zakládá mimo jiné i na dobrém vzhledu. Může se chlubit svou vysportovanou postavou, takže nejedna žena se při pohledu na něj potýká s nutkáním dotknout se znatelně vyrýsovaných svalů jak na rukou, tak na hrudi. Dříve hrával fotbal a do dneška rád běhá, takže pro něj není problém udržet si dobrou kondičku. Krom svalů vás jistě zaujmou poněkud divoké jasně černé vlasy, kterým věnuje náležitou péči, a pronikavý a mnohdy tajemný pohled kaštanově hnědých očí. Jeho rodokmen začíná kdesi ve Španělsku, takže i když on sám se tam nenarodil, má znatelně snědší opálenou kůži. I když je to poměrně starý upír, vždy šel s dobou takže, co se týká stylu oblékání, asi nebude žádným velkým překvapením, že ho většinou zahlédnete v nějakém stylovém oblečení přesně pro danou situaci a často také s nějakým řetízkem kolem krku. Nemá přímo nějaké vyhrazené barvy, ale samozřejmě jsou takové, které by na sebe nikdy nevzal. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
POVAHA: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prošel si velkými změnami, je to muž mnoha tváří. V první řadě je to hajzlík, kterému na ničem moc nezáleží. Užívá si života a na následky moc nehledí. Je arogantní, podlý, ale také velmi tajemný. Kdybyste se zamysleli nad tím, co vlastně o Alexovi víte, zjistili byste, že vlastně téměř nic. Přesněji řečeno, můžete toho vědět mnoho, ale pravdou je, že si ničím nemůžete být jisti. Tuhle nejistotu budete cítit neustále. Můžete ho znát sto let a stejně bude někde v hlouby duše stále ona nejistota dřímat. Není moc lidí, co by mohlo říct, že ho opravdu znají a stejně tak málo je i těch, kteří ho mohou nazývat přítelem. Spíše je pro ostatní někým, komu je lepší uhnout z cesty, ale pokud máte dost odhodlání projít si trnitou cestou, dočkáte se úspěchu. Alex dokáže být i milý, vtipný a občas i nápomocný, jako tomu bývalo kdysi. Pokud máte to štěstí a Alex si vás zapsal na svůj seznam přátel, pak si můžete být jisti, že, i když by to jistě nepřiznal, byl by ochoten za vás nasadit život. Tuhle stránku svého já však neukazuje jen tak na potkání. Na poprvé bude mít s největší pravděpodobností buď chladný pohled bez známky zájmu, nebo naopak lehce ironicky úsměvný, čímž mnohdy dává najevo, že jste něco méně. Často skrývá své pravé pocity a jen si s vámi hraje. Nikdy nic nedělá nezištně. Má své velice zvláštní, svůdné charisma, což z něj dělá takřka neodolatelného…tedy alespoň si to o sobě myslí. Právě z tohoto důvodu většinou dostane to, co chce. Jeho postup je jednoduchý, ale funkční. Zkrátka si obmotá holku kolem prstu, získá, co potřebuje, ať už se jedná o nějakou věc nebo informaci, a zase ji odkopne. S tím souvisí i to, že nikdy nepotkal pravou lásku. Vždy to bylo buď jen na jednu noc, nebo i dlouhodoběji, ale stále jen tak pro zábavu. Nevěra je tudíž u něj součástí života, avšak kdyby opravdu potkal dívku, na které by mu záleželo, dokázal by se pro ni změnit. Mezi jeho koníčky patří především hudba. Hraje obstojně na kytaru, s čímž se pojí zpěv, a též je to docela dobrý tanečník, i když tím se hned tak nechlubí. Když byl ještě člověkem, hrával v kapele a jistě by ho bývala čekala skvělá budoucnost coby zpěváka a kytaristy, kdyby se po proměně zcela nezměnil a neodešel. To by bylo z umění. Další zálibou jsou sporty. V New Orleans, kde vyrůstal, hrával docela dobře fotbal, ale nyní již nikam nechodí. Dobrá kondice mu ale zůstává pořád díky pravidelnému tréninku. Za zmínku stojí i láska k adrenalinu, což znamená rychlá auta a hazardování se životem všeobecně. Neexistuje asi nic, co by se bál zkusit. Za svůj život vystřídal opravdu požehnaně aut a vždycky to bylo auto, s kterým se velice rád chlubil na veřejnosti…a také jich nemálo pod jeho vedením skončilo na kousky. Památkou na další z jeho životních výzev je černé tetování ve tvaru ohně na pravém rameni. V neposlední řadě můžeme zmínit fakt, který byste u něj asi nečekali, a sice že má docela rád psi, ale z důvodu častého cestování si ho dosud nemohl pořídit. Shrnuto, podtrženo Alex je velice komplikovaná osobnost, jehož náplní života jsou neustálé jízlivé poznámky a bavení se na cizí účet. Můžete mít pocit, jako by byl vždy nad věcí, o krok napřed…což je svým zvláštním způsobem vlastně pravda. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ŽIVOTOPIS: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Psal se rok 1752, konkrétně 18. Dubna. New Orleans bylo tehdy ještě poklidné městečko. Jaro bylo v plném proudu a přesně do tohoto krásného období jsem se narodil já. Moji rodiče byli z mého pohledu až přehnaně starostliví a po celou dobu mého dětství a dospívání se mi zdálo, jako by přede mnou něco tajili. Avšak kdykoliv jsem se jich na něco z tohoto tématu zeptal, nikdy mi nedali postačující odpověď. Nyní si myslím, že to byla obrovská chyba. Možná, že kdyby mi to bývali řekli, nemuselo se stát to, co se stalo, ale k tomu až za chvíli. Kromě této maličkosti byl můj život naprosto bezproblémový. Skládal se převážně z toho dobrého, samá párty, holky a nekončící zábava. Asi je ironií osudu, že místo, kde jsem nejraději trávil volný čas, mě nakonec připravilo o tolik… Byla to oslava kamarádových narozenin. Všichni se dobře bavili, ale během pár vteřin se vše obrátilo vzhůru nohama. Všude zděšeně pobíhali lidé, mí přátelé, kvůli tomu, že hlavní oslavenec, můj kamarád Chris byl nalezen mrtvý. Byl to hrozný pohled, ale přesto jsem neutekl. Cítil jsem povinnost najít vraha, i když jsem si ani nemyslel, že bych ho mohl najít zmateným chozením po okolí. No, to byla další chyba mého života. Procházel jsem další z mnoha naprosto stejných uliček tohoto města a jediné, v čem se tato ulička nějak lišila, bylo, že odtud se ozýval nějaký zvuk. Poněkud nejistě jsem kráčel uličkou, očima kontroloval každý stín a stejně jsem ho nespatřil. Ucítil jsem jen ránu a pak následovala bolest, která mě nakonec úplně omráčila. Myslel jsem si, že umřu, ale probudil jsem se na posteli v nějakém cizím domě. Vedle mě seděla nějaká dívka, ale já ji kupodivu moc nevnímal, což už je samo o sobě divné. Jediné, co jsem dokázal vnímat, bylo hrozné sucho v krku a s tím spojená žízeň. „Pít, pít“ zasýpal jsem a chtěl vstát, ale můj pokus dopadl neúspěšně. „Ahoj, jsem Melanie.“ pronesla tiše a podala mi tmavou lahvičku. Nevšímal jsem si toho, co je v tom a prostě to vypil. Hlavně, že to byla nějaká tekutina. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem právě vypil krev a co bylo ještě horší…chutnalo mi to, chtěl jsem víc. Mel mi popsala celý průběh toho, co se stalo, od doby, co mě kdosi udeřil. Byl to upír a zároveň její bratr. A následně se tam objevila ona. Jediné, na co mi neodpověděla, bylo, proč nechtěla, abych zemřel a radši mě proměnila v upíra. Tohle bylo to, co přede mnou rodiče tajili. Věděli, že se ve městě pohybují upíři. Oni byli jedni z mála, kteří to věděli. Měl jsem na ně vztek. Kdybych to věděl, byl bych opatrnější a do té mizerné uličky bych jistě nevkročil. Bylo toho na mě příliš. Musel jsem odtud, musel jsem si vyčistit hlavu. Celý rozhořčený jsem utekl a mířil rovnou domů. Jenže těch pár kapek krve mi zdaleka nestačilo, takže když jsem se dostal domů, neovládl jsem se. Za chvíli bylo všude jen spousta krve a mrtvá těla mé rodiny. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem si uvědomil, že za tuhle zkázu můžu jen a jen já. Pochopitelně se tam brzy objevila Melanie, která se mi snažila pomoc a já se určitou chvíli snažil. Snažil jsem se zapomenout na svou mrtvou rodinu a žít podle tvrdě stanovených, ale funkčních pravidel slečny Dokonalé. Ovšem věc měla háček. Mně to zkrátka nestačilo. Zvířecí krev mi nechutnala a hlavně, vůči upírismu jsem měl stále tu samou averzi. Nenáviděl jsem to, nenáviděl jsem sám sebe. Brzy jsem od Mel odešel a od té doby se světem šířil strach. Lidé umírali ve větším počtu než obvykle a i když Mel věděla, že to jsem já nikdy mě nezastavila. A tak to šlo po několik desítek, postupně set let. Za tu dobu jsem navštívil nesčetně zemí a můj život se částečně vrátil zpět do starých kolejí. Zase jsem navštěvoval jednu párty za druhou a zase jsem si navykl užívat si s každou holkou, co za to stojí. Jediný rozdíl byl v tom, že na konci párty byl počet účastníků téměř poloviční…a já byl dávno v tahu. Policie na mě nikdy nepřišla. Přesto všechno jsem byl oblíbený všude, kam jsem přišel. Lidé mě přijímali dobře, neboť nevěděli, kdo jsem. Myslel jsem si, že jsem šťastný, svým způsobem. I když tichý hlásek ukryt v hlouby mé duše mi říkal, že dennodenní zabíjení přece není život, jaký jsem si přál žít, ale já ho neposlouchal. Nechtěl jsem ho poslouchat. Nechtěl jsem uvěřit tomu, že bych mohl žít zase normálně. Přesto se mi tato myšlenka usadila v hlavě a já ji nemohl setřást. Čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím víc se mi vracela má lidskost a s tím i nepěkné vzpomínky na smrt mé rodiny… Byl květen 1987 a já byl pozvaný na nějaký stupidní ples. Na plesy jsem moc často nechodil, ale tentokrát jsem šel. Neměl jsem náladu tancovat ty podivné slavnostní tanečky, takže mě jen pár holek přemluvilo k tanci…a pak jsem ji uviděl. Ta podoba, oči, tvář, tělo…tuhle dívku už jsem někde viděl. Jistě, byla to ona..moje záchrana a zároveň důvod mého prokletí…Melanie. Projela mnou obrovská vlna naděje. Možná mám naději žít zase normálně. Melanie nezklamala. „Tenkrát jsem ti slíbila pomoc a ještě jsem svému slibu nedostála, takže se mnou můžeš počítat“ usmála se a začalo se nanovo. Znovu jsem se učil ovládat, dokonce mě přiměla k lovu zvěře. Pořád mi sice zvířecí krev nechutnala, ale nyní už jsem v tom viděl nějaký smysl. Nakonec jsme ujednali kompromis. Mohl jsem se alespoň občasně živit lidskou krví, když po sobě nezanechám spoustu mrtvých těl, krve a jiného nepořádku. Také mi řekla něco o sobě, mj. i to, že ovládá jistý druh magie. Magii ohně. Ona s tím již uměla mnohé a něco z toho mi předvedla. Neřekla mi, jestli touto schopností oplývají všichni upíři nebo ne, ale já byl přesvědčen, že mezi ně patřím. Snažil jsem se zkoušet všechno možné, jako například přimět rostlinu k růstu nebo něco podobného. *Možná to prostě musím cítit. K jakému elementu mám nejblíž? * ptal jsem se sám sebe a pak mi to došlo. K vodě jsem nikdy neměl moc blízko, i když teda koupání mi nijak nevadilo, vítr jsem nesnášel a žádný botanik ze mě taky jistě nikdy nebude, ale oheň. To je to pravé pro mě. Nikdy jsem se ho nebál, vždy mě poutala jeho síla, nezkrotnost a také to, že mohl zničit, co ho napadlo. Vlastně toho máme hodně společného. Popadl jsem první věc, co mi přišla pod ruku a snažil se ji trochu zahřát. Zaradoval jsem se jako malé dítě, když se mi to opravdu povedlo. I na Mel jsem zpozoroval náznak úsměvu. Díky tomu, že jsme měli magii stejného elementu mi mohla Mel leccos vysvětlit, ale nakonec mi stejně došlo, že tu magii zas tak moc vážně neberu. Ono jsem taky zatím uměl jen základy, tak možná proto mě to zatím moc nebavilo. Tentokrát jsem jí byl za pomoc opravdu vděčný. Tentokrát jsem jí byl za pomoc opravdu vděčný. Dalo by se říct, že jsem se aspoň z části změnil. Již jsem tolik nelačnil po lidské krvi a netoužil jsem zabít každého, kdo mi vkročil do cesty, ale takový ten parchant, kterému zas až tak moc na ostatních nezáleží ve mně zůstal. Putoval jsem dál a trénoval své sebeovládání. Mimo jiné jsem také hledal zbytky toho, co mi zůstalo po rodičích. Na nějakou poslední závěť jsem mohl zapomenout a po pravdě, ani jsem nijak netoužil po tom využít jejich smrti k vlastnímu dobru. Notnou dobu jsem si hrál na detektiva a zjistil jsem, že kdysi dávno naše rodina žila v městě jménem Shadowhill a když jsou nyní rodiče mrtví, jsem jediným právoplatným majitelem domu, který naše rodina vlastnila. I když se mi do toho nijak zvlášť nechtělo, poháněla mě touha ten dům aspoň vidět. Navštívit ono město a zjistit, proč jsme se přestěhovali. A tak jsem se vydal do Shadowhillu a kdo ví, možná tam konečně najdu trvalé bydliště. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DOVEDNOSTI: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
• SÍLA: 100% |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
• RYCHLOST: 95% |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
• VYTRVALOST: 50% |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
• OBRATNOST: 25% |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
MAGIE: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
OHEŇ 100%![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
PŘÍRODNÍ SÍLY: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
PATRON OHNĚ 5%![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
INVENTÁŘ: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
Lektvar Zvířecí řeči Po vypití třeba i jen kapky tohoto lektvaru máte po celý jeden den schopnost domluvit se s jakýmkoliv zvířetem - magickým i normálním, stejně jako s vlkodlakem ve vlčí podobě. |
![]() | 2x Sluneční semínko - nezasazené |
![]() | Měsíční semínko - nezasazené |
![]() | Náhodné semínko - nezasazené |
![]() | Rudé semínko - nezasazené |
![]() | Hadí amulet Tento amulet umožňuje svému majiteli dorozumívat se se všemi hady a ovládat je. Zároveň se můžete na jeden exemplář přeměnit (ten si po získání amuletu určíte a už si to nebudete moct změnit!). KOBRA KRÁLOVSKÁ ![]() |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.